Včera večer u Sila, spadem jsem se dusila, tramtadadá, tramtadadá mám to za sebou...

Na úvod se musím omluvit za tématický, avšak pozměněný text známé odrhovačky v titulku. Nemohl jsem si zkrátka pomoct. Děj seriálu nicméně pojednává o obrovském podzemním krytu zvaném, jak vyplývá z názvu, právě Silo. Sem se civilizace přesunula po blíže nespecifikované globální katastrofě. Pokud chce pod zemí i nadále desítka tisíc jedinců v harmonii žít a přežít, musejí jednotliví obyvatelé dodržovat celou řadu více či méně podivných pravidel. A jak už to bývá, někteří nájemníci podzemního úkrytu (a vězení v jednom) jsou zvídavější, než jiní. A možná víc, než by měli.

Divák je na tom po zhlédnutí prvních epizod pochopitelně velice podobně. Také se těší, až dostane odpověď na všechny své všetečné otázky. Nejen proto Silo nesmělo chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.

Postapo a gestapo
Duna, Ledová archa, Ztraceni či herní Fallout. O klasické propriety mysteriózního světa po zkáze plného nejrůznějších záhad, které jsme v nějaké podobě už někde viděli či slyšeli, není v Silu nouze. Platforma Apple TV+ se po (pro mnohé poměrně slabé Nadaci) snaží o jakýsi reparát na poli obřích sci-fi ság. A bezezbytku se jí to daří. Na ploše 144 pater, i když ve skutečnosti na mnohem menším, až tísnivém prostoru, rozjíždí příběh drsné mechaničky Juliette (Rebecca Ferguson). Ta totiž jako slepý k houslím přijde k roli hlavního šerifa celého Sila. Jak ale tvrdohlavá postava s tváří charismatické Švédky brzy zjišťuje, není vůbec jasné, kdo společnost žijící v podzemním bunkru vlastně řídí. Že je dokonce otázkou, zda je příroda venku skutečně neobyvatelná a každý, kdo vyleze na povrch, skutečně brzy zemře.

Peníze a atmosféra
Tvůrci seriálu, který vychází z bestsellerové románové trilogie Hugha Howeyho, divákovi servírují podmanivě a napínavě vyprávěný příběh, který, přestože se odehrává pod zemí, v rámci možností dobře vypadá a hlavně šlape. Budování světa, jeho vnitřní intriky a nejrůznější vraždy diváka do příběhu postupně vtahují tak důkladně, že se mu jen obtížně čeká na zveřejnění dalšího dílu, se tvůrcům povedlo výborně. Seriál je pochopitelně nejlepší sjet na jeden zátah, kdo ale má přebytečných skoro šestnáct hodin. Pokud jste to vy, vřele maraton doporučuji.

Je třeba také vyzdvihnout práci scénáristů, a to konkrétně péči o jednotlivé postavy. Ačkoliv seriál láká na oblíbené hvězdy, v prvních epizodách je skoro neuvidíte. Tim Robbins a Rebecca Fergusson dostávají prostor až později, úvodní díly na ně nijak nesázejí. Právě naopak. Silo jde vlastně trochu opačným směrem, než mnoho jiných seriálů, které vyplýtvají a třeba i odpraví hvězdné postavy hned v úvodu. Nejprve děj v úvodu nakopávají figurky, které se pak v pozdějších epizodách vůbec nevyskytují. Už také proto, že se děj série odehrává na ploše několika let.

Neduhy jako z Ledové archy
Jedinou kritiku, kterou na adresu Sila mám, je jinak povětšinou hojně vychvalovaná výprava. Jde sice vidět, že se u Applu nešetřilo a seriál působí na televizní poměry epicky, přesto mi tu chybí hned několik věcí. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Tvůrci podobně laděné postapo scifárny - Ledové archy rovněž dobře vědí, že, aby diváka neunudili stísněným prostorem hermeticky uzavřeného vlaku, kde se děj seroše odehrává, musejí servírovat co nejpestřejší prostředí.

Proto hrdinové při procházení archou, tedy vlakem, narážejí tu na nějakou zahrádku s vodními kytičkami, támhle na diskošku, knihovnu či chovný vagon pro dobytek. V Silu se ale podobných berliček, které naši mysl nachvíli nakrmí něčím vizuálně přívětivějším, moc nedočkáme. A to je škoda. Úvodní průlet „kamery“ Silem nám totiž jasně dává znát, že je toho v tomhle podivném posledním útočišti lidstva ještě hodně k vidění. Osobně bych se rád mrknul do toho zmiňovaného a na začátku letmo viděného kravína. A, na rozdíl od postav seriálu, bych si možná užil i návštěvu dolů na železnou rudu. Tak třeba příště.