Naty a Gabi, dvě dvacetileté holky, vzaly život do vlastních rukou a vyrazily na jiný kontinent. Dlouho předtím už ale stopování trénovaly na kratších trasách. „Vše začalo jako pouhá hra, ale brzy jsme si uvědomily, že se stopování stalo naším životním stylem. Když jednou okusíte volnost a jedinečný pocit dobrodružství, který stopování přináší, už není cesty zpět,“ popisuje svůj vztah ke stopování Gabi, jedna z dívek. Cesta vlakem jí najednou přišla omezující a předvídatelná. Lákala ji taktika stoupnout si k silnici a čekat, zda někdo zastaví.
Už jen to se zdá být poněkud nebezpečné, dívky na situaci ale nahlíží sportovně. „Slýcháme názory, že by holky stopovat neměly, že je to nebezpečné a podobně. Téma je plné mýtů a děsivých představ o tom, že nás někdo unese. Přitom tomu tak být vůbec nemusí,“ komentuje Naty.
Stopování je akce, kdy můžete vystoupit z komfortní zóny
Obě ženy ale podotýkají, že nenasedají do každého vozu, který zastaví. Důkladně si člověka prohlédnou, a až poté, co se obě shodnou, že jim přijde v pořádku, do auta nasednou.
I odmítnutí je součástí stopování
„Riziko se snažíme eliminovat také například sdílením aktuální polohy kamarádům nebo fotkou SPZ každého auta, do kterého nastupujeme. Nutno podotknout, že jsme na naší cestě do Afriky odmítly více aut, než do kterých jsme nasedly,“ komentuje Gabi.
Naty ale přiznává, že se občas cítila paranoidně. „Když jsme přespávaly na benzinkách, bylo to trošku nepříjemné. Občas prošel někdo dost blízko, takže jsem se lekla. Ale nepřišlo mi, že bych se cítila v nebezpečí,“ dodává. Dívky se setkaly také s paní, ke které sedly do auta. Když jí pověděly, že přespávají na pumpě, nabídla jim nocleh. „Poskytla nám sprchu, postel a ráno i jídlo na cestu,“ komentuje Naty.
Nezapomenutelný zážitek
Z Afriky se dívky vrátily minulý týden letecky a cestu popisují velmi pozitivně. „Myšlenka jet stopem na jiný kontinent mě napadla před půl rokem a jsem ráda, že jsme ji zrealizovaly,“ pokračuje Gabi a dodává, že by si cestu měl zkusit každý, kdo chce zažít nevšední dobrodružství. „Přijde mi nezapomenutelné to, jak jsou všichni milí a ochotní. Snaží se vám pomoct, i když se vůbec neznáte,“ dodává Naty.
Důležitá je příprava
A na co je dobré se připravit? Podle dívek stopování vybíjí sociální baterku. „Když nám někdo zastaví, bereme to tak, že mu platíme naší společností v autě. Je proto těžké si v jednom kuse udržet komunikativní náladu,“ komentuje Gabi. Šokem může být také fakt, že se stopaři pro kolemjedoucí stávají určitou atrakcí, kterou si rádi prohlížejí. V neposlední řadě je potřeba vědět, že se výlet nedá naplánovat na vteřinu. „Například se nám už stalo, že jsme za celý den nedokázaly nikoho stopnout,“ přiznává Naty a dodává, že i to je součástí výletu.
