Nový klip písně Jednou už na YouTube po dvou týdnech stoupá k číslu 50 tisíc zhlédnutí. Jak ho vnímáte?
Má pro mě atmosféru. Vnímám v něm zakomponované snové situace, které se mě dotýkají. V textu od básníka Václava Hraběte není prvoplánově jasné, jestli jde o lásku, nebo smrt. Já už se jako stárnoucí muž přikláním k druhému modelu.
Klip vznikal na Letné, kde žijete. Jak ji vnímáte?
Narodil jsem se tu, začal jsem tady chodit do školy i do hospod, začal jsem tu s bigbeatem. Letná je domov, odkud občas rád někam vyrazím. Je to prima čtvrť, jsou tady Letenské sady, Stromovka, v každé ulici je hospoda, máme tu Bio Oko.
Na novém albu je píseň Pět hospod, jedna ulice – také se odehrává na Letné?
Ano, text napsala milovaná manželka Eva přímo o naší Keramické ulici. Teď je teda jedna hospoda zavřená, ale fakt jich bylo pět. Nezakrývám – mám vřelý vztah k hospodám a je to úctyhodný počet na takovou krátkou ulici…
Zpíváte „… co sklenka, to jeden tajný vchod“. Kam tady doporučíte jít na pivo?
Hodně dobré pivo mají v Domažlické jizbě na Štrosmajeráku, nad Královskou oborou je Lokál. Já chodím za rohem do Vegtralu, kde se scházejí sousedi, je tu společenství známých a kamarádů. Potom se špatně odchází, což je podle mě známka dobré hospody.
Album Jednou tě potkám vzniklo po více než 40 letech bez domovské kapely Etc… Proč?
Dlouho jsme s Etc… zmiňovali, že něco natočíme. Dostal jsem se ale do stavu, kdy jsem si i vzhledem ke svému zdraví říkal, abych něco neprošvihnul. S Petrem Ostrouchovem se mi líbila spolupráce na Českých lvech, sedli jsme si i v tom, co posloucháme za muziku. Prvně jsem měl ideu, že tam budou hráči z Etc…, ale nakonec jsme se domluvili jinak. Kluci v kapele mi říkali, že jsem udělal dobře a deska je podle nich povedená. Není mezi námi nevraživost.
Jaká je vlastně deska s kapelou Blue Shadows vašima očima?
Deska zní jinak, není v hraní tak exhibiční, na což jsme u Etc... trochu dávali důraz. Vnímám, že hudba zní adekvátně k textům, je to vlastně bezvadný zvuk bez přearanžování. Když se ptáte, jsem z toho vlastně nadšenej.
Je to konec Etc…?
Není to konec! Koncertně budeme pokračovat, dokud budu moct na jevišti sedět a zpívat. Oživíme ale asi náš standardní repertoár.
Jak se cítíte v 72 letech?
Ráno bývám unavený, blbě se mi dýchá, ale s postupem dne to polevuje. Už z vojny mě kdysi pustili s diagnózou astma. Léčba kortikoidy mi způsobila diabetes, přestaly mi fungovat nadledvinky. Mám také neuropatii dolních končetin. Snažím se ale zápasit, nechci jít do předčasného důchodu. Všechna ta námaha a překonávání se vždy na pódiu stojí za to. To je důvod, proč bych muzicírování nerad opustil.
