Nejčastějším trestným činem, kvůli kterému pobývají lidé za mřížemi, je krádež. V loňském roce si trest za podobné činy odpykávalo v českých káznicích téměř sedm a půl tisíce osob.
Nejméně bylo ve věznicích vrahů a znásilňovačů
Přibližně o čtyři tisícovky méně bylo těch, kteří se dopustili maření výkonu úředního rozhodnutí. Do této oblasti spadá například jízda bez odebraného řidičského oprávnění, výskyt v místě, kde má dotyčný zakázaný pobyt, ale například také útěk z vězení. Za násilné činy, jako je vražda nebo znásilnění, trávilo v roce 2022 ve výkonu trestu svůj čas asi sedmnáct set mužů a žen.
Diplom abys ve dne hledal s lucernou
Pokud se podíváme na rozložení vzdělanosti v celé populaci, zabírají vysokoškoláci mezi obyvateli nad patnáct let věku téměř dvacet procent. Těch, kteří absolvovali základku, nebo ji ani nemají dokončenou, je přitom v Česku mezi staršími 15 let pouhých šest procent.
Jiná je ale vzdělanostní skladba přímo ve věznicích mezi odsouzenými. Tam panuje velký nepoměr v porovnání s realitou mimo české věznice. Nejvíce jsou v „nápravných“ zařízeních zastoupeni ti, kteří mají pouze základní vzdělání nebo ho nedokončili. Představují více než polovinu vězňů. Na rozdíl od celé populace, kde tvoří asi třináct procent. Třetinu zavřených potom tvoří vyučení. „Maturitu má jen desetina odsouzených a vysokoškoláků jsou v českých věznicích pouze necelá dvě procenta,“ konstatuje Pavel Černý z oddělení marketingu a PR Českého statistického úřadu, který mapoval české vězeňství v předchozím roce.
Rekordmany co do opakovaného pobytu jsou lidé, kteří si kroutí už čtvrtý a další trest v pořadí. „Ti představují více než třicet procent vězňů,“ vypočítává Černý. Asi třetinu obyvatel věznic v Česku potom tvoří ti, kteří mají na kontě první odsouzení za trestný čin.
