Neutuchající oblíbenost hry Prince of Persia dokazuje i to, že neustále vycházejí nové díly. Ten poslední je svým způsobem přelomový. Prince of Persia s podtitulem The Lost Crown totiž hráčům nově nabízí možnost perštiny. Studio Ubisoft se chce tímto krokem více přiblížit perské kultuře.
Inspiraci v této části světa hledal autor hry už od samého začátku. Bez Pohádek tisíce a jedné noci by Prince of Persia zřejmě nevznikl. Příběh hry je prostý. V perském království se za nepřítomnosti sultána zmocní trůnu vezír Jaffar. Sultánova dcera je uvězněna a vezír jí dává hodinu na rozhodnutí – buďto si ho vezme, či zemře. Na scénu nastupuje princ, který má za úkol během oné hodiny uniknout z labyrintu kobek a porazit Jaffara. Hodinu má na dokončení i samotný hráč. Kromě pastí musí překonat i řadu nepřátel nebo vyřešit několik logických hádanek. Mimochodem, původní hra má sice výrazný hudební podkres, ale hlas žádné postavy v ní neuslyšíte.
Ač se tomu nyní jen těžko věří, Prince of Persia byl na začátku 90. let chválen za obrovský technologický pokrok.
Zajímavostí je také to, že se The Lost Crown vrací ke svým kořenům. Ač se už v roce 1999 z ikonické plošinovky stala 3D hra, je její nejnovější verze opět 2D. Zjednodušeně řečeno, na svou postavu ve hře se díváte zase „jen“ ze strany.
Postava skáče jako bratr programátoraHra Prince of Persia je tak trochu dílem jedné rodiny. Legendární skákačku vytvořil herní designér Jordan Mechner. Soundtrack ke hře je zase dílo Jordanova otce Francise, což byl vskutku renesanční člověk. Živil se jako psycholog, zároveň hrál velmi dobře šachy, maloval portréty, a hlavně perfektně ovládal piano. Realistické pohyby postav Prince of Persia zase Jordan vytvořil pomocí rotoskopického překreslení videozáznamu svého mladšího bratra. Ve hře má tak trochu prsty ale i Jordanova matka. Některé zdroje totiž tvrdí, že se kromě psychologie věnovala programování. Mimochodem, všestranní nebyli jen Jordanovi rodiče. Však i sám tvůrce slavné počítačové hry měl do vínku od sudiček dáno ledacos. Psychologii vystudoval na Yaleově univerzitě a už během studií programoval. Kromě designování videoher se prosadil i jako scenárista a spisovatel. Však na knihu by vydal třeba příběh jeho rodiny. Jordanův otec se do Spojených států dostal v roce 1944. Mechnerovi za oceán prchli kvůli svému původu. Ve Vídni totiž nebylo pro Židy v té době bezpečno. Než ale mohli žít svůj americký sen, chvíli to trvalo. Při útěku před nacisty rodina strávila nejprve tři roky ve Francii a pak dva roky na Kubě. Ale zpět k Jordanovi. Ten se židovským přistěhovalcům narodil v New Yorku v roce 1964. V době, kdy vyšel Prince of Persia, mu tedy bylo „pouhých“ 25 let. Po dokončení hry si dal Jordan od videoherního průmyslu pauzu, během ní navštěvoval filmovou školu, psal své první scénáře a dva roky cestoval po Evropě. Poté se ale do herní branže vrátil. V roce 1993 vyšel druhý díl jeho úspěšné skákačky. Prince of Persia 2: The Shadow and the Flame už tolik oblíbený nebyl. Série má ale i další pokračování a Princ of Persia žije dodnes.  |
