Na planetě Zemi si dojdete na záchod, v horším případně do křoví, odpady spláchne voda. Jenže co si se základní nezbytnou lidskou potřebou počne kosmonaut? Nedávno se řešilo, že na orbitální stanici ISS konečně doputoval nejmodernější kosmický záchod za 600 milionů korun.
Lidé poletí k Marsu, až vyřeší, co s bioodpadem
|
Málokdo si uvědomí, že „tam nahoře“, ve stavu bez tíže, je i obyčejná velká a malá zásadní problém. Jurij Gagarin kroužil kolem Země jen jednou, ale například Valentina Těreškovová strávila ve vesmíru už tři dny. Protože se jí ale nepodařilo správně použít tehdejší primitivní nádoby na vyměšování, nešťastnou shodou náhod její obsah „vystřelil“ do modulu. Postupem času, pro kratší pobyty, se začalo vymýšlet spodní prádlo s odvodem moči. I tak se, a to platí dosud, snaží lidé ve vesmíru oddalovat potřebu co nejdéle. Čím méně stravy v beztížném stavu konzumují, tím méně odpadu vyprodukují. Protože, hlavně v počátcích kosmonautiky, to byl proces, který ne každému voněl. Například od 60. let minulého století používali američtí astronauti defekační polyetylenový sáček se samolepicím okrajem. Ten si nalepili na hýždě. Proces ve stavu beztíže byl komplikovaný tím, že pevný odpad z těla nikam sám o sobě nepadá, kosmonaut mu proto musel při konání velké potřeby ze střeva pomáhat prsty... Což už dnes usnadňují vysoce sofistikované toalety s výkonným odsáváním.
Problémy v počátcích ruské orbitální stanice Mir nastávaly, když posádka vypouštěla obsah toalet do vesmíru. Tekutina se usadila na solárních panelech, zmrzla a účinnost energetického zdroje klesla o 40 procent.
O čem se také příliš nemluví, je fakt, že američtí kosmonauti zanechali na Měsíci vedle vlajky a poselství i sáčky s pevnými i tekutými lidskými odpady. Pokud se evidence americké NASA nemýlí, najdou příští návštěvníci na měsíčním povrchu 96 sáčků s pevným i tekutým biologickým odpadem. Za pár dní na Měsíc vysílají sondu Číňané. Nechme se překvapit, jaké vzorky posbírá.
