.Vilovou čtvrtí v sousedství pražského Kunratického lesa pobíhá zmatená srna. V klidné lokalitě má šanci, že ji snad auto nesrazí. Pokud ovšem najde cestu zpět a nevydá se směrem k rušné silnici. Statistiky srážek motorových vozidel se zvěří nemusejí přesně vypovídat o skutečném počtu (viz box).
Vysoká zvěř dominuje
„Nejrizikovější jsou jarní měsíce duben až červen a na podzim pak září až listopad, což souvisí s rozmnožovacím cyklem spárkaté zvěře a její zvýšenou aktivitou,“ říká Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod. Na jaře kulminují nehody se zvěří v květnu, kdy se na počtu všech nehod podílejí z 13 procent, na podzim pak v listopadu, kdy mají 12,5procentní podíl. „Celoročně dominuje nehodám vysoká zvěř, na podzim se ovšem významně zvyšuje riziko, že se potkáte s divokým prasetem,“ dodává Chalas.
Zjednodušené záznamy ovlivňují realitu
Například policie potvrzuje v některých krajích motoristům nahlášenou srážku se zvířetem do takzvaného euroformuláře, ale do svých dat ji už zařadí jen jako nehodu. Policistům ubude papírování.
Ročně může být proto podobných havárií kolem deseti tisíc v celé republice. Například v roce 2018 evidovalo Česko téměř 13 tisíc takových nehod. Skutečnost, že počet dopravních nehod se zvěří nijak dramaticky neklesá, navzdory policejním statistikám, potvrzují fakta z Generali České pojišťovny.
Ta za loňský rok řešila 8115 pojistných událostí, kde figurovala zvěř. „Za tyto pojistné události jsme klientům vyplatili, především z havarijního pojištění, celkem 382 milionů korun,“ upřesňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí z Generali České pojišťovny. Roste také průměrná vyplacená škoda na jeden případ. V loňském roce přesáhla 47 tisíc korun.
