Rodák z Paříže Delattre neměl před pořádáním „nejsladšího festivalu v Česku“ žádnou zkušenost s výrobou čokolád. „Nevím, jak se dělá pralinka. Mým úkolem je zorganizovat festival čokolády a najít ty nejlepší čokoládovny v zemi,“ dodává pro Metro Delattre.
Nás Čechy vždy zajímá, co si o nás a naší zemi myslí cizinci. Vy, rodák z Francie, už takový cizinec nejste. Přesto – jaký vztah k Česku, vašemu druhému domovu, máte?
Miluji tuto zemi, i když se spousta věcí časem změnila. Abych byl upřímný, zmizelo trochu kouzla. Česko je evropštější a standardizovanější než dříve. Můj vztah se tak změnil z milovníka Česka na obyčejného obyvatele. Ačkoli toho kvůli přípravám festivalu po českých městech hodně nacestuju a v Praze jsem asi tři dny v měsíci, i tak stále říkám, že Praha je neobyčejné město. Ve dne v noci.
O ztrátě jisté atmosféry často mluví hodně cizinců, kteří Česko po roce 1989 objevili.
Globalizace změnila spoustu věcí. Jdeme do centra Londýna, Paříže, Amsterdamu nebo Prahy a vidíme stejné obchody. Města ztratila a ztrácejí autenticitu. Mě třeba mrzí, že zmizely a mizí klasická občerstvení nebo hospody. Nahrazují se stánky s trdelníky, které obchodníci prodávají jako tradiční staropražské a staročeské. A plní je nekvalitními surovinami. Naštěstí si některá místa přece jen svou duši zachovala.
Když jste přijel do Prahy poprvé, pracoval jste jako PR manažer. Když jste se rozhodl, že v Česku budete žít, jak velká změna to pro vás byla?
Měl jsem ušetřeno dost peněz, abych mohl žít několik měsíců bez práce. Takže jsem se mohl naučit český jazyk a objevovat zemi. Pak jsem trochu pracoval, abych se setkal s lidmi, abych si procvičil jazyk. Byl jsem DJ, dával jsem lekce francouzštiny, pak jsem založil svou eventovou agenturu a začal jsem organizovat čokoládový festival.
Jenže vy jste byl z médií. Jak vás napadlo organizování takového festivalu?
Přišlo to samo. Jedním z mých klientů v Paříži byl v té době vznikající Salon du Chocolat. Dnes je to největší odborný veletrh na světě. Staral jsem se jim o public realitons. Měl jsem možnost dozvědět se víc o pořádání takového festivalu. Viděl jsem do zákulisí. Těchto znalostí jsem mohl po letech poprvé využít v době, kdy jsem žil v Olomouci. Tenkrát za mnou přišel správce administrativně-obchodní budovy Regionálního centra Olomouc s prosbou o vytvoření akce pro oživení vestibulu věže domu. A tady jsem využil svých znalostí, které jsem získal prací pro Salon du Chocolat – a zrodil se první ročník ČokoFestu.
Takže znáte rozdíl ve vnímání čokolády u Čechů a Francouzů.
Čokoláda je univerzální. Neznám moc lidí, kteří nenávidí čokoládu. Takže jsem si byl jistý, že festival tady bude fungovat, protože lidé milují čokoládu jako všude. Naší prací s festivalem je však také vzdělávat lidi. Francouzi, stejně jako Východoevropané, jsou vzdělanější než Středoevropané. Marketing je ve střední Evropě velmi silný a lidé stále jedí příliš mnoho čokolády od komerčních značek. Lidé si myslí, že jejich výrobky představují skutečnou čokoládu. Přitom se podívejte na složení – hlavně cukr a chemické látky. Snažím se učit lidi, aby si vybírali velmi kvalitní čokoládu, a na festivalu jim představujeme ty nejlepší výrobce, které se nám podaří přivézt.
Hodně kvůli organizaci festivalu, který putuje po českých městech, cestujete. Co na to říká vaše rodina a přátelé?
Jsem svobodný, bez dětí. Osm měsíců po mém usazení v Česku jsem potkal jednu Češku. Byli jsme spolu 16 let. Úžasná žena. Vše má svůj konec a život jde dál. Moji rodinu tvoří vystavovatelé na čokoládových festivalech. Trávíme spolu více než 15 víkendů v roce. Mám také několik ukrajinských přátel, protože jsem zemi navštívil před válkou. Kvůli invazi do jejich země sem Ukrajincům pomáhal. Několikrát jsem byl také pomáhat ukrajinským uprchlíkům v Polsku. Nedělám politiku a nerad o ní mluvím.
Překvapuje vás něco na čokoládě? O historii, její výrobě?
Na příběhu a produkci ani tolik ne. Překvapení pocházejí z chutí, které si můžeme s čokoládou spojovat. Můj festival umožňuje návštěvníkům objevit neuvěřitelné chutě spojené s čokoládou: gorgonzola, pepř, kmín, levandule, balzamikový ocet. Ochutnat také mohou slaná jídla s čokoládou. Čokoláda se ukáže jako neuvěřitelné koření.
Existují nějaké trendy v čokoládě? Co je teď populární?
Nyní přichází na trh nová čokoláda s názvem Ruby. Znali jsme hořkou čokoládu, mléčnou čokoládu, bílou čokoládu... a dokonce i sladkou čokoládu s hezkou blond barvou, nově je tu Ruby, nový druh čokolády se 100% přírodní růžovou barvou. Nazývá se podle bobu, ze kterého je vyrobena a který se zjevně vyskytuje na Pobřeží slonoviny, v Brazílii nebo Ekvádoru. Má kromě své charakteristické barvy intenzivně ovocnou chuť a nabízí zcela nový chuťový zážitek.
Čokoládový sympaťák z Francie
|