Spotřební daň pro takzvaná tichá vína (netichá jsou sekty, tedy vína šumivá) nyní bouří již tak neklidné ekonomické vody. Moravská a česká vína jsou podobně jako v dalších třinácti zemích Evropské unie od spotřební daně osvobozená. I když se jedná o alkohol, a tedy neřest, podobně jako pivo, tvrdé lihoviny, ale třeba i přírodu zatěžující benzin a naftu.
Pivaři odvádějí nákupem piva do státní kasy osm korun za litr. Konzumenti vína by nově, pokud by došlo ke zdanění, poslali vypitím jednoho litru červeného, bílého či růžového ministerstvu financí 23,40 koruny. „Nerozporuji, že je víno alkohol a že patří mezi to, co je z lékařského hlediska škodlivé,“ říká Martin Chlad, prezident Svazu vinařů. Vadí mu však, že ve střední Evropě by bylo Česko, až na Polsko, obklopeno státy, kde se u vína spotřební daň nevybírá.
Chlad nemá nic proti tomu, aby se tato daň zavedla a domácí výrobci alkoholických nápojů by přestali být výjimkou. Musela by ale platit všude v Unii. V případě, že vláda daň u vína zavede, poskočila by cena jedné lahve asi o 35 korun, protože by se zvedly i náklady vinařů na složitější administrativu nebo zavedení celních skladů jako u tvrdého alkoholu. Vinaři, malí i velcí, by museli také nechat kalibrovat nádrže na výrobu a uskladnění vín, podobně jako lihovarníci a výrobce tvrdého pití. Což jsou nemalé náklady, protože vinaři mívají v průměru až padesát nádob (sudů, tanků) a o každém musí mít celníci přehled.
Po metanolové aféře by byla vinařská?
Vinaři přiznávají, že „horké“ řeči o zavedení daně teď vrážejí klín mezi ně a pivovary i výrobci tvrdého pití. Dosud byli takzvaně na jedné lodi a nijak se proti sobě nevymezovali. Ale skokové zvýšení ceny by ubralo vinařům zákazníky, kteří by se mohli víc přesunout k relativně levnějšímu pivu.
Nebo by se s vínem víc obchodovalo načerno. „Když se podíváte na metanolovou aféru, zjistíte, že před jejím provalením představoval nezákonný trh asi třicet procent. Těžko odhadnout, kolik by to tvořilo u vína,“ konstatuje Ondřej Beránek, prezident Vinařské unie.
Domácí vína stojí co do prodejů na nápojích do cenové hladiny sedmdesáti korun. Kupuje je přibližně sedmdesát procent zákazníků. I proto sahají nejčastěji po dovozových, která stojí i padesát korun za sedmičku. Přitom jejich cena může být i kolem pěti korun za litr. Přestože je obchodníci dovezou až z Nového Zélandu v cisternách a lahvují či plní do tetrapaků až zde.
Moravští i čeští vinaři se shodují, že by jim nevadilo celounijní zavedení jednotné spotřební daně. „Muselo by to být ne země po zemi, ale v nějakém horizontu a všem stejně. Pokud bychom k tomu přistoupili nyní z nulových států jen my, zmizelo by možná padesát procent malých vinařství. I těm velkým by se ale prodeje propadly o třicet procent,“ konstatuje jeden z menších vinařů Kamil Prokeš.
