Po zhlédnutí filmového návratu „osmdesátkového leteckého porna“ s názvem Top Gun: Maverick jsem z kina odcházel plný emocí. A nebylo to jen kvůli zklamání z toho, že je normální svět na rozdíl od toho filmového poněkud pomalý a neakční. Dvojka Top Gunu je jednoduše skvělá, fenomenální. Prostě je to trhák, jak má být. Pokud se totiž správně naladíte, způsobí vám nefalšovanou filmovou radost. A já doufám, že zvládnu níže vysvětlit proč.
Jako jednička
Druhý Top Gun se nepouští do ničeho výrazně nového. Koncept je v podstatě totožný, jako napoprvé. Pouze je modernější a také komplexnější. Ústřední postavou je pochopitelně opět Pete „Maverick“ Mitchell (Tom Cruise), který je i desítky let po jedničce stále magnet na problémy. Pilot je ovšem pořád perfektní, a proto se má trochu nedobrovolně stát instruktorem elitních stíhačů z legendárního programu Top Gun. Ty má připravit na zdánlivě nesplnitelný úkol zlikvidovat na území cizí země nepřátelský cíl a nenechat se přitom ideálně zabít a zničit stíhačky za miliardy.
Kromě toho Maverick řeší také návrat bývalé lásky a přítomnost studenta Bradleyho Bradshawa (Miles Teller). Jde totiž o syna jeho kamaráda a navigátora z prvního dílu – Goose. Ten zahynul, když se neúspěšně katapultoval z neovladatelné stíhačky, pilotované právě Maverickem. A jeho syn má na něj kvůli tomu, jak bývá ve filmech zvykem, pořádnou pifku.
Tony by měl radost
Jednička Top Gunu nemá v mém srdci bůhvíjak speciální místo. Filmovou klasiku od režiséra, dnes již bohužel zesnulého, Tonyho Scotta, který má podle mě na kontě spoustu lepších filmů, jsem bral jako v mnoha ohledech podivnou military pohádku. A rozhodně jsem se zájmem nevyhlížel pokračování, jako nedávno třeba v případě nového Batmana či Spider-Manů. O to více mě překvapilo, a také potěšilo, jak se nové Maverickovo dobrodružství povedlo.
Dlouhé roky chystané pokračování totiž vzalo ty nejfunkčnější prvky z jedničky a povýšilo je o několik levelů výš. Divákům je tak servírováno nejen chlapácké akční drama, ve kterém nechybí všudypřítomné brnkání na strunu nostalgie. Pokud by totiž snímku chybělo srdce, nikdy by to už napodruhé nemohlo takhle skvěle fungovat.
Režisér Joseph Kosinski, který převzal štafetu po Scottovi, totiž pod Cruisovým producentským dohledem správně pochopil, co fandové chtějí. Každý jednotlivý záběr je vypiplaný k naprosté dokonalosti. Na výbornou funguje obsazení, včetně romance s Jennifer Connelly. Párování se starými láskami ve filmech často působí jako křeč. Tady ale z nějakého důvodu ne. Zbytek jede již dle osvědčené kuchařky. Retro hudba zní na každém kroku, chytře „nakástovaná“ partička zvládá zábavu, akci i napětí. O osudovosti Maverickových dilemat, která tnou do živého, nemluvě.
Rakovina a pandemie
Tom Cruise coby Maverick a Val Kilmer jako jeho bývalý rival Iceman jsou jediné postavy z původního snímku, které se ve filmu objevují. Kilmerova účast nebyla přitom vůbec jistá. A jeho rakovinou poznamenaný zevnějšek tvůrci vysvětlili jednoduše tak, že má tuhle zákeřnou chorobu také jeho postava Iceman. Film naštěstí nepoznamenal fakt, že měl být původně uveden již 12. července 2019. Kvůli složitým scénám se stíhačkami a efektům byl však posunut až na 26. června 2020. Pak již zaúřadovala pandemie a s ní spojené odklady premiér.
Úspěch Top Gunu: Maverick, podobně jako například úspech snímků z filmové Mission: Impossible, stojí a padá s Tomem Cruisem. A také s tím, jakou náročnou akční novotu na plátně divákům předvede. Není proto překvapivé, že museli Cruisovi herečtí kolegové projít několikaměsíčním kurzem pilotování stíhaček. Letouny pak sice v záběrech, které vidíme ve filmu, pilotoval zkušený pilot na zadním sedadle, herci však museli být schopni za letu ovládat šestici IMAX kamer. Pro vznik snímku byla tedy podobně jako u jedničky klíčová spolupráce s armádou a americkým námořnictvem.
Nejlepší film roku?
Top Gun 2 vás při sledování chvíli příjemně tlačí do sedačky, aby vám vzápětí naservíroval milionkrát slyšené moudro. Tady ale najednou jako by působilo svěžeji než kdykoliv předtím. Takhle má podle mě vypadat filmový trhák, takzvaný blockbuster. Takhle nějak se mají točit filmy, na které má smysl vyrazit do kina.
Druhý Top Gun přichází právě včas, a to v době, kdy mnozí diváci na trháky a obecně na kinosály zanevřeli. I já se párkrát spálil a začínal mít nakročeno. Ale už nemám. Díky, Tome! Dám ti pět hvězd.
Top Gun: Maverick
|