Mohla byste děj vašeho nového snímku shrnout v pár větách?
]Ve filmu máme několik dějových linek s různými hlavními hrdiny a každý z nich zažije na Štědrý den nějakou nečekanou událost. Den plný překvapení nakonec mnozí z nich tráví úplně jinak, než jak si představovali. Naši hrdinové zpočátku řeší nečekané karamboly, ale o to lepší zážitek je čeká na konci. Myslím, že filmu nechybí příjemná míra provokativnosti a sympatické drzosti. Není to úplně typický Štědrý den, ale je to velmi nadějeplný den.
Jací jsou hlavní hrdinové?
Karel Roden hraje barvitou postavu prostořekého politika, který prožije smolné ráno, protože v rozhlasovém vysílání udělá nechtěnou ostudu a ta spustí lavinu reakcí. Jeho matka Jiřina Bohdalová očekává příjezd své dávné lásky, kterou hraje legenda francouzského filmu Pierre Richard, což je neuvěřitelný úspěch, že roli v našem filmu přijala taková celosvětová hvězda. Nečekanou vánoční jízdu spolu zažijí dva muži v podání Oldy Kaisera a Jiřího Lábuse, kteří se na Štědrý den ráno seznámí během ne zrovna idylické situace, ale osud je svede k jednomu štědrovečernímu stolu, aby tam šťastně završili sérii bouřlivých celodenních zážitků. Hynek Čermák a Jana Plodková se ocitnou v bizarní situaci, která hrozí krachem manželství. Jardovi Pleslovi, coby knězi, změní život žena z jejich mladičkých let v podání Máši Málkové.
Co přesvědčilo francouzskou hvězdu Richarda, aby si zahrála v českém filmu?
Byl to neuvěřitelný úspěch producenta filmu Davida Blümela, že se mu podařilo pana Richarda pro náš film získat. Byl to jeho nápad a celý ho zorganizoval. To, co diváci uvidí ve filmu, je skutečná pracovna pana Richarda v jeho pařížském bytě, kde se nakonec jeho scéna natáčela. Kvůli lockdownu totiž nemohl z Paříže odcestovat, ačkoliv do Prahy přijet chtěl.
Ve filmu mají zastoupení asi všechny věkové kategorie. Obsadila jste i mladé herce jako Saru Sandevu, Jana Nedbala a další.
Ano, mám radost, že se mezi mladými herci objevují talentovaní a pohlední lidé, se kterými je radost pracovat. Sara Sandeva hraje zpočátku nenápadnou chůvu dvou dětí, která se stane pozorovatelem manželského trojúhelníku, ale nakonec svým šarmem věci změní. A Jan Nedbal prozře. Anička Fialová se ocitne mezi Vaškem Neužilem a Vláďou Polívkou – zvítězí naděje nad vztahem bez budoucnosti.
Koho Vánoční příběh zaujme nejvíc?
Náš film je pro každého diváka, bez rozdílu zaměření či věku. Zobrazuje celou škálu lidských emocí, které jsou během svátečních dní jaksi vypjatější než normálně. Myslím, že se v tom mnozí lidé najdou.
Film se odehrává během jednoho vánočního dne, bylo složité v rámci několika desítek natáčecích dnů udržet zdání toho jediného dne, Štědrého?
Je nutno vzpomenout, že jsme film natáčeli začátkem roku 2021, tedy v době covidového lockdownu, kdy bylo skoro všechno zavřené. Kavárny, obchodní centra, vánoční trhy – nic nefungovalo a všechno jsme si museli zařizovat sami. Natáčení bylo kupodivu povolené, ale producentům se prodražilo také kvůli dodržování hygienických pravidel, což znamenalo pro štáb striktní nošení roušek a hlavně pravidelné testování. Neustále jsme byli v napětí, aby někdo z herců nebo rozhodujících profesí neonemocněl. To bychom museli natáčení rušit a přesouvat, což je vždycky problém. Naštěstí jsme to zvládli, i když se samotné natáčení roztáhlo do několika měsíců. Ještě v dubnu jsme dotáčeli zimní exteriéry – a to nám už svítilo sluníčko jako v létě.
Ve filmu máte dokonce i sníh v Praze, opravdu vám nasněžilo?
To bylo jako na zavolanou. V Praze žádný sníh nebyl a najednou nám na pár dní zasněžilo. Ještě víc jsme měli štěstí na horách. Začátkem ledna jsme měli naplánované natáčení v Jizerských horách, kde měla podle scénáře vládnout zasněžená atmosféra a ještě mělo přímo v záběru sněžit. Ale už bylo po Novém roce a sníh nikde. Opouštěla nás naděje a sháněli jsme různé přístroje na vytváření sněhu a zdání, že sněží, řešili jsme, jak trikově sníh do záběrů přidat. Všechno bylo ale velmi drahé a nedostatečné. A najednou dva dny před natáčením začalo sněžit a krajina byla bílá jako v pohádce. Ba co víc, sněžilo nám i přímo během natáčení, takže jsme trikově nemuseli nic dodávat.
K filmu jste psala i scénář, jaká část z něj jsou vaše historky, vaše Vánoce, a nakolik jde o fabulaci?
S původním nápadem natočit vánoční film přišli producenti. Když jsme se shodli, že nechceme žádnou přeslazenou věc, ale plnokrevný příběh, tak jsme se pustili do práce. Vycházela jsem z některých svých dřívějších nápadů, které jsem přizpůsobila svátečním dnům. Přispěli také spoluautoři scénáře. Moje Vánoce to vyloženě nejsou, pro film by asi nebyly moc inspirativní, protože jsou klidné. Olda Kaiser hraje takovou postavu, která provokuje a nabourává zajeté zdání idylky. Tím, že odhodí stereotypy, tak se vlastně dostane k těm ryzím citům. To mě baví a to by mělo být takovým malým poselstvím filmu. Nehrát si na idylu, ale prožít ji.
