Podobné úvahy má asi každý sloupkař a vlastně každý tvůrce čehokoli. A jako u každé tvorby, někdy se člověku podaří zaujmout/potěšit více lidí a jindy, i když se snažíte sebevíc, váš výtvor zarezonuje méně. To je součást každého tvůrčího procesu. S tím prostě musím počítat. Dnes mám ale trochu větší ambici než běžně.
Chci vám svým sloupkem přinést něco opravdu jedinečného! Něco, co se mi ještě nikdy nepodařilo: Možnost odpočinku, příležitost alespoň na chvilku vypadnout z koloběhu městského shonu a zběsilého životního tempa. Chtěl bych vám přinést prostor k zamyšlení! Tady je:
Uznávám, není kdovíjak velký. Zásadní životní otázky se v něm asi vyřešit nedaly. Ale alespoň malé zastavení, duševní nadechnutí, doufám, přinesl. Pokud byste potřebovali větší dávku, „přečtěte“ si ho znovu. Klidně několikrát za sebou. Jsem přesvědčený, že něco podobného dnes v novinách a médiích
obecně chybí. Jsou až po okraj napěchovány informacemi, případně reklamou. Proto jsem se rozhodl vybojovat pro vás tuto potřebnou myšlenkovou oázu klidu ve svém sloupku! Opravdu se v tom odstavci (pro jistotu si ho znovu podrobně prostudujte) nenachází žádné informace a ani to není žádná reklama. Ani skrytá. Je to zkrátka místo jen pro vás! Mám pocit, že takových sloupků by to chtělo více. A delších.