Příběh nového Vymítače začíná na Haiti, kde fotograf Victor (herec a zpěvák Leslie Odom jr.) přišel před dvanácti lety v důsledku katastrofálního zemětřesení o těhotnou manželku. Naštěstí se ale podařilo zachránit jeho novorozenou dcerku Angelu, o kterou se Victor od té doby láskyplně stará. Absolutně ho proto vykolejí, když se jednoho dne Angela nevrátí domů ze školy. Vzápětí se ukazuje, že zmizela společně se spolužačkou Katherine v lese za městem. A zoufalí rodiče, policisté, vojáci a dobrovolníci po nich marně pátrají.
Třetího dne se stane zdánlivý zázrak. Dezorientované a vyčerpané dívky se objeví na malé farmě, daleko od místa, kde zmizely. Bezmeznou radost však záhy střídá narůstající znepokojení. Po důkladném lékařském vyšetření jsou sice označeny za zcela zdravé, jejich chování ale naznačuje, že si z toho, co prožily, odnesly víc než jen nepříjemnou vzpomínku. Zkušený exorcista, jaké známe z předchozích filmových Vymítačů, by na první pohled poznal, že jsou obě dívky posedlé. Victor je ale patřičně filmově zaslepený pragmatik, který na peklo ani nebe nevěří, dokud ho nezažije na vlastní kůži. Tou dobou už ale může být pozdě. A také je.
Nový film, osvědčená tvář
Spojení s původním Vymítačem ďábla představuje ve filmu oscarová herečka Ellen Burstynová, která v původním filmu hrála matku, jež se s pomocí profesionálního exorcisty pokusila zachránit svou dceru. Teď se snaží předat Victorovi nabyté zkušenosti, které se mu mají hodit ve finále filmu. Nejen tímhle způsobem se režisér Green snažil vzdát poctu původnímu filmu. „Nechtěli jsme natočit horor plný počítačových triků, Držíme se co nejvíc reálu, maximum triků vzniká přímo v kameře. Tehdy to fungovalo skvěle a mohlo by i teď,“ předpokládá tvůrce.
Staré horory s holčičkami
Na hrůzu nahánějící filmy s děsivými děvčátky už jsou diváci hezkých pár let v kinech zvyklí. Tentokrát však bylo již z trailerové kampaně patrné, že se s těmi v novém Vymítači ďábla začnou dít opravdu extrémní věci. Fandové jsou touhle dobou poněkud zmatení. Důvodem jsou dvě okolnosti. Tou první je poměrně logický fakt, že se, jak je nyní zvykem, tvůrci rozhodli ignorovat po jedničce natočená filmová pokračování. Pokud jste tedy viděli následující (a nepříliš povedené) snímky Vymítač ďábla 2: Kacíř (1977), Vymítač ďábla III (1990), Vymítač ďábla: Zrození (2004) nebo jedničce dějově předcházející titul Dominion: Pod nadvládou zla (2005), který spojení Vymítač ďábla z nějakého důvodu v českém distrubučním názvu neobsahoval, můžete je klidně vypustit z hlavy. Navazuje se pouze na kultovní první strašidelný snímek.
Druhým důvodem zmatků je to, že si studio Universal u Greena a jeho týmu za sto milionů dolarů zaplatilo vznik nikoliv jen nynější novinky Vymítač ďábla: Znamení víry, ale rovnou celé hororové trilogie. Dvojka, tedy pardon technicky trojka s dosud nepřeloženým názvem The Exorcist: Deceiver, má jít do kin už v roce 2025. Na slavnou značku pak studio získalo práva skrze aukci, kde za ni utratilo neuvěřitelných čtyři sta milionů dolarů. Proč tak studio učinilo? Nejspíš místní hlavouni předpokládají, že Green zopakuje úspěch již zmiňovaného rovněž třídílného reinkarnovaného Halloweenu. Má to ale háček. Je nepochybné, že je padesát let stará jednička kultovní záležitostí. Otáčení hlavy o 360 stupňů nebo krabí chůze Lindy Blairové po schodech jsou do dneška působivé a mnohými tvůrci mnohokrát zparodované. A podle prvních ohlasů ze zahraničních kin, kde šel film o týden dřív, se zdá, že snímek neuspěje jak u diváků, tak u kritiků.
