Aby byla činnost záchranných stanic určených pro zvířecí pacienty co možná nejefektivnější, je potřeba je nezahlcovat omyly. I přes každoroční osvětu, na které se pravidelně podílí i deník Metro, však stále přibývá případů, kdy člověk svým zásahem nevědomky způsobí víc škody než užitku.
„Nejčastěji se s těmito situacemi setkáváme u mláďat, která mohou vypadat opuštěně, i když jen spokojeně čekají na návrat své matky. Právě teď řeší záchranné stanice stovky takových případů každý den,“ říká pro deník Metro koordinátor Národní sítě záchranných stanic Petr Stýblo.
Liščátka ze Záchranné stanice pro handicapovaná zvířata a ohrožené živočichy Bublava. Ta se nachází v okrese Sokolov na Karlovarsku.
V péči člověka neznamená vždy v bezpečí
Národní síť zvířecích záchranných stanic, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP), sdružuje jednotlivé záchranné stanice po celé republice. Jejich cílem je pomáhat raněným zvířatům z volné přírody, poskytovat jim pomoc a péči a po uzdravení je začlenit zpět do jejich přirozeného prostředí.
„Aby byla činnost záchranných stanic co možná nejefektivnější, je potřeba stanice nezahlcovat omyly v podobě zvířat, která byla chybně vytržena ze svého prostředí. Nejen že se zbytečně naplňuje kapacita stanic, ale ubližuje to i zvířatům, která jsou takto mylně odebrána,“ dodává pro Metro Stýblo.
To, že se zvíře dostane do péče člověka, podle ochránců přírody ještě zdaleka neznamená vždy, že je v bezpečí. Například srnčata jsou velmi náchylná na stravu a často se ani v péči odborníků jejich záchrana nepodaří.
„Péče o malé zajíčky je ještě komplikovanější. Proto jedním z nejdůležitějších úkolů ochránců přírody je informovat veřejnost o tom, jak se má k divokým zvířatům chovat a jak poznat, zda pomoc potřebují či ne,“ doplňuje Stýblo s tím, že je potřeba vědět nebo alespoň být poučen, jak se chová nebo vypadá takové zvíře, které naši pomoc potřebuje.
„Omyly vznikají zejména u malých zajíčků či srnčat, která při vyčkávání na návrat své matky v klidu bez hnutí leží v trávě. Takové mládě vypadá opuštěné, ale není. Naopak je v této pozici téměř neviditelné pro predátora a navíc nevydává žádný pach. Jeho vyrušení pak má neblahé následky. V sázce je nejen život a bezpečí zvířete, ale i člověka, který se rozhodne jednat,“ vysvětluje pro deník Metro Stýblo.
Krmení chomutovských ježčat se provádí s láskou.
SMUTNÁ FAKTA Jako nejčastější příčinu zranění identifikovali pracovníci stanic nikoliv střet s dopravním prostředkem, jak tomu bývalo dříve, nýbrž pokousání. Těmi, co způsobují zranění zvířatům nejčastěji, jsou psi a především kočky domácí.
|
Tisíce malých pacientů
Záchranné stanice letošní rok přijaly už šest tisíc zvířat. Z nichž se ve více než tisíci případech jednalo o mláďata. Většina mláďat bývá odchycena zbytečně a mnoho z nich takový zásah nepřežije. Například v záchranné stanici v Bartošovicích přijali od počátku letošního roku padesát zajíců polních. Kromě jediného dospělého exempláře šlo vždy o mláďata, často ve stáří jen několika dnů po narození. „U deseti jedinců šlo o zbytečné odebrání nezraněných zajíčků z přírody. Aby těchto situací ubývalo, je třeba veřejnost vzdělávat,“ krčí rameny Stýblo.
Osvěta v terénu
Záchranné stanice pravidelně vydávají nejrůznější osvětové karty či informační plakáty. Ale zejména jejich pracovníci působí na veřejnost osobně. Pokyny, jak při nalezení potenciálního zvířecího pacienta ideálně postupovat, lze nalézt také na webových stránkách zvirevnouzi.cz.
„V konkrétních případech lze využít telefonickou linku centrálního dispečinku Národní sítě záchranných stanic 774 155 155, kde vám se vším ochotně poradí. Vždy je nutné kontaktovat odborníky na této lince či přímo v záchranné stanici. Buďte opatrní k sobě i ke zvířatům, ke kterým se přibližujete,“ vyjmenovává Stýblo.
Záchranná stanice živočichů v Makově, obci, která se rozkládá na úpatí Českomoravské vrchoviny, uvítá občas i malou vydru.
Peníze na mléko
Stanice potřebují na svůj základní provoz více jak sedmdesát milionů korun ročně. Jednou z možností, jak jim účinně pomoci, je veřejná sbírka Zvíře v nouzi.
Nemalé náklady ochráncům přináší už jen kupříkladu nákup podávaných náhražek mateřského mléka. Ty nejkvalitnější se totiž vyrábějí v zahraničí a od toho se odvíjí i jejich cena – přes pět set korun za čtyřsetgramové balení. Stanice přitom ročně spotřebují okolo sto kilogramů takového mléka.
