metro.cz

Počasí v Praze

20 °C / 30 °C

Pátek 12. července 2024. Svátek má Bořek

Zima se dá přežít díky pospolitosti, říká antropoložka, která několik let žila na Špicberkách

  13:58
„Stačí věřit, že jednoho dne ledová černota ustoupí proužku světla, který bude každý den zesilovat,“ říká pro deník Metro vědkyně Zdenka Sokolíčková.
Vědkyně Zdenka Sokolíčková na Špicberkách

Vědkyně Zdenka Sokolíčková na Špicberkách | foto: Elizabeth Bourne

Základem příběhu nového dokumentu Návštěvníci, který je nyní v kinech, je rozsáhlý vědecký výzkum o dopadu globalizace na obyvatelstvo. Sociální antropoložka Zdenka Sokolíčková na něm pracovala v nejsevernějším městem na světě – Longyearbyenu na Špicberkách. „Připravovali jsme se hlavně nákupem tenkých a tlustých vlněných vrstev oblečení. Babička, která umí plést, je k nezaplacení,“ říká pro magazín EXTRA deníku Metro.

Využíváme příležitosti, kdy jste se s rodinou vrátila z polárních oblastí. Díky vám zavedeme čtenáře do míst, kde je mnohem větší zima. Jak ji přežít?
Tam jsem pochopila, že zima se tam dá přežít na dva způsoby. Buď se zazimujete někde na samotě daleko od civilizace, hledíte na polární záři, přikládáte do kamínek, žvýkáte sušené maso, vytahujete z pastí lišky a posloucháte, jestli nejde medvěd. Má to něco do sebe, ale není to pro každého. Druhá varianta je přežít zimu v pospolitosti. Zvete lidi na návštěvy a chodíte je navštěvovat. Jdete za kulturou. Jdete se projít, klidně i s čelovkou. Víc spíte, děláte věci pomaleji. Sdílíte jídlo. A u toho všeho věříte, že jednoho dne černota ustoupí tenkému proužku světla, které bude každý den zesilovat. Nakonec oslepnete v prvním paprsku slunce a víte, že jste přežili zimu.

To jsme začali, řekl bych, až poeticky, ale teď prakticky. Jak se na žití v ledových oblastech připravujete?
Připravovali jsme se hlavně nákupem tenkých a tlustých vlněných vrstev oblečení. V období polární noci nebo i u nás v zimě, kdy je méně světla, je dobré pravidelně užívat rybí tuk a doplňovat vitaminy a prvky podporující imunitu. Když je zima a tma, potřebuje člověk nějaký zdroj tepla nebo světla, ale pomáhají i „zdroje“ nemateriální, třeba čas na čtení nebo rozhovor s někým, koho máte rádi a kdo má rád vás.

Váš výzkum, který zaznamenali i filmaři, se zabývá změnami života na Špicberkách. Jak to tam vlastně vypadá?
Zajímalo mě, jak se lidem žije se zrychlující se změnou. Mění se vzorce počasí, otepluje se, tají ledovce, ubývá ledu, přibývá deště. Také jsem chtěla vědět, jak lidé vnímají přechod od hornictví k turismu a vědě a jak tyto změny ovlivňují život ve městě, včetně skladby obyvatel. Žijí zde lidé z celého světa, jsou občané více než padesáti zemí. Nejvíce jich je z Thajska, Švédska a Filipín. Je tam poměrně hodně dětí a mladých lidí, největší skupinou jsou lidé zhruba mezi 25 a 45 lety, naopak málo je starších lidí. Změny lidé vnímají velmi rozmanitě, na každého působí jinak s ohledem na to, v jaké je sám situaci, jakou má za sebou na ostrově minulost, kde pracuje, roli může hrát etnicita, národnost, věk, gender... Těžko se to zobecňuje. Je ale patrný pocit odcizení vůči místu, které se proměňuje velmi rychle a kde mají místní lidé minimální možnost vývoj ovlivňovat. Strategie pro Longyearbyen se vymýšlí v Oslo.

Jaká budoucnost tyto oblasti čeká?
Arktida bude v budoucnu čím dál důležitější, i s tím, jak bude s oteplením ubývat mořského ledu, což zkrátí námořní trasy. Arktické státy včetně těch aspirujících na vliv v Arktidě jako je například Čína, se budou zajímat o nerostné zdroje a suroviny, které v příznivějším klimatu bude rázem možné dolovat z hlubin. Doufám, že se nestane něco, co neekologickou těžbu v Arktidě znemožní, ale možná je to jen naivní přání. I pro přechod k udržitelnějším zdrojům energie bude třeba některé suroviny těžit, ale bylo by dobře, aby se to dělo s ohledem na prostředí včetně lidí, kteří v Arktidě žijí. Pokud jde přímo o Longyearbyen, odhaduju, že turismus bude spíš utichat, věda a vývoj technologií bude nabývat na významu.

Změna v myšlení

  • Antropoložka Zdenka s manželem, polárním ekologem, a jejich malými dětmi žila dva roky na Špicberkách. Pozorovala, jak se tam mění život.
  • Podle Sokolíčkové musí Češi vydržet v podpoře Ukrajině. „Ti z nás, kteří vyloženě nestrádají nedostatkem tepla a potravin, mohou současnou krizi využít jako příležitost k promyšlení našeho dosavadního životního stylu. Musíme mít doma 22 stupňů a půl hodiny se sprchovat? Musíme mít jahody v lednu? Potřebujeme každý rok nové oblečení? Vyhazovat jídlo? Pomůže nám to ke štěstí? Česku přeju stmelenější společnost a důstojnou osobu na Pražském hradě,“ zamýšlí se.
Autor: Marek Peška Metro.cz

Hlavní zprávy

Slunce opaluje pokožku a také aktivuje pudy. Letní sexy románek může skončit třeba „čapí chůzí“

vydáno 12. července 2024  4:45

Je to už třiapadesát let, kdy se začínající lékař Roman Trýzna dostal k tomu, že se na pražské venerologii učil herec Petr Čepek, jak správně zahrát...  celý článek

Sbírky „venkovských“ galerií překvapí. Ukrývají jedinečná díla i světoznámých umělců

vydáno 11. července 2024  12:13

Vydat se za uměním do Prahy je logické. Jsou tu perly od gotiky po současnost, od manýrismu po kubismus. Vše na jednom místě. Jenže překvapivě hodnotná...  celý článek

Srnčata zachraňují před krutou smrtí, norování jim ale nevadí, diví se ochránci přírody

vydáno 11. července 2024  6:53

Myslivci a další dobrovolníci se v těchto dnech usilovně snaží bezmocná srnčata zachraňovat před ostrými sekačkami. Nově se k vyhledávání mláďat používají...  celý článek

Fotbalové léto Kaizen Gaming je tady!

vydáno 11. července 2024  6:00

Přední světová sázková společnost se stala oficiálním partnerem fotbalových turnajů UEFA EURO 2024™ i CONMEBOL Copa America™️ 2024, což je v tomto...  celý článek