„Vedle odborníků na materiálový výzkum jsou v projektu zapojení i zástupci společenských věd, kteří posoudí přijetí nových technologií ve společnosti. Současně navrhnou i strategie pro boj s takzvanými fake news, které by vnímání nových technologií mohly negativně ovlivnit,“ říká pro Metro Otyepka.
Pane profesore, co je vaším hlavním úkolem?
Naším cílem je společně s kolegy z pěti fakult Univerzity Palackého a odborníky z Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického reagovat hlavně na dvě významné společenské výzvy – udržitelnou energetiku a zlepšení kvality života. Věřím, že s pomocí nových materiálů a technologií založených na atomárním inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti látek až na úrovni atomů, pomůžeme například v boji s antibiotickou rezistencí, připravíme nové a vysoce citlivé senzory pro ochranu životního prostředí i využití v medicíně nebo nové technologie pro obnovitelnou energetiku. Zaměříme se také na přípravu materiálů, které využijeme jako katalyzátory, které fungují coby urychlovače chemických reakcí.
K čemu jsou takové katalyzátory dobré?
Dovolují výrazně snižovat náklady chemických výrob především v chemickém nebo farmaceutickém průmyslu. Proto od projektu očekáváme nejen ekologické a zdravotní přínosy, ale i ekonomické úspory v celé řadě výrobních odvětví.
Již jsme si zvykli na nanomateriály, nanotechnologie, co si ale můžeme představit pod pojmem atomární inženýrství?
Nanotechnologie začínají narážet na svoje hranice, proto se vyvíjí nové metody, mezi něž patří atomární inženýrství. Dovoluje nám posouvat hranice nanomateriálového výzkumu. Atomární inženýrství zahrnuje celou řadu technik a postupů. Jejich společným jmenovatelem je to, že cíleně pracují s jednotlivými atomy, které precizně vnáší do struktur stávajících materiálů. Nejčastěji obohacujeme levné materiály jednotlivými atomy kovů, které vnášíme ve velmi malém množství.
A takto připravené materiály jsou pak v něčem lepší?
Mají výrazně lepší vlastnosti, nebo se dokonce objevují zcela nové, které otevírají široké možnosti uplatnění. Víme, že například katalyzátory připravené touto cestou přinášejí až o řády vyšší výtěžnost reakcí a současně nahrazují dosud používané drahé či nedostupné suroviny, jako je například zlato či platina.
Zmínil jste problém odolnosti bakterií vůči některým antibiotikům. Jak hodláte postupovat a plánujete i další materiály a technologie pro využití v medicíně?
Narůstající rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům představuje jeden z nejpalčivějších problémů dnešní medicíny. Existují odhady, že v roce 2050 by mohla mít na svědomí více úmrtí než rakovina. Proto se této oblasti, i ve spolupráci s kolegy z Lékařské fakulty Univerzity Palackého, intenzivně věnujeme, takže máme na co navazovat. Víme, že materiály vyvinuté na bázi atomárního inženýrství dokáží zabíjet bakterie mnohem účinněji než mnohá antibiotika, přičemž bakterie si na tyto materiály neumí vyvíjet rezistenci. Navíc se ukazuje, že pro lidské buňky jsou nové materiály velmi bezpečné.
To zní jako z nějakého sci-fi románu...
Díky zapojení profesora Martina Pumery se zaměříme i na konstrukce specifických terapeutických nanorobotů, kteří budou likvidovat infekce jak na povrchu, tak uvnitř těla.
Projekt je zaměřený na výzkum. Nezůstanou ale výsledky za zdmi laboratoří? Kdy se začnou objevovat v praxi?
Věnujeme se základnímu výzkumu, ale čím dál více vidíme, jak je prospěšná spolupráce s průmyslem a přenos nových poznatků do praxe. Proto jsme vytvořili tým, který se bude věnovat přenášení nových výsledků do průmyslu. Chceme, abychom vyvinuté nové katalyzátory, senzory či antimikrobiální materiály otestovali pro jejich průmyslové či medicínské využití. Cesta z laboratorního stolu do průmyslu je podobně náročná jako nový objev a vyžaduje zkušenosti, čas a peníze. S partnery máme na čem stavět, a proto věřím, že budeme nakonec úspěšní i v této oblasti.
Výzkumníci
|