metro.cz

Počasí v Praze

11 °C / 24 °C

Neděle, 26. září 2021. Svátek má Andrea.

Další 1 fotografie v galerii
Bezmasá dieta není pro každého. | foto: Václav Šlajch

Flákota vzývaná i zatracovaná. Na scénu nastupují masožravé diety

  5:26
Jen málo základních potravin prošlo tolika vlnami obliby i hanění jako maso. Nyní, kdy je svět rozdělený v názorech úplně na všechno, je pohled lidí na konzumaci masa o to rozmanitější.

Celosvětová spotřeba masa roste i přesto, že se stále více lidí hlásí k vegetariánství – ať už jde o vyloučení pouze masa, nebo úplně všech živočišných produktů z jídelníčku. 

Většinou je důvodem nesouhlas s průmyslovou výrobou živočišných produktů a úcta ke zvířatům, přesvědčení o nezdravosti masa nebo prostě to, že někomu nechutná. 

I když mají bezmasé diety své odpůrce také mezi lékaři a odborníky na výživu, mnohé studie potvrzují, že za určitých okolností je možné mít pevné zdraví i bez baštění zvířat. Především se doporučuje doplňkové užívání některých látek, přirozeně obsažených hlavně v živočišné stravě, jako jsou vitaminy B12 a D, železo nebo jod. 

Masožravé diety

Paleo dieta - Způsob stravování, jehož zastánci se snaží jíst jako naši předci z období paleolitu. Tedy nejdelšího období lidských dějin, které trvalo přibližně 3 miliony let. Základem jídelníčku je maso, ryby, zelenina, ovoce, houby, ořechy a vejce.

Ketogenní dieta - Obecně typ diety s velmi malým množstvím sacharidů, jejíž dodržování vede ke změněnému metabolickému stavu organismu, ketóze. Bylo zjištěno, že ketogenní dieta může pomáhat s epilepsií.

Carnivore diet - Jídelníček postavený především na mase a dalších živočišných složkách, jako jsou vejce. Stále častěji se k němu obracejí lidé trpící ulcerózní kolitidou či Crohnovou nemocí. Údajně u nich tiší projevy onemocnění díky absenci vlákniny a kladnému působení ketózy na zánětlivé procesy.

Poměrně novým způsobem stravování, ke kterému se ale hlásí stále početnější skupina lidí, je dieta naopak postavená z velké části, nebo dokonce úplně, na mase. Celkem známé, také díky mohutné marketingové aktivitě různých dietních programů, jsou paleo a ketogenní dieta (vysvětlení v boxu). Na scénu však vstupuje také „carnivore diet“. Je to anglický výraz vycházející z latinského označení pro masožravce – česky bychom tedy mohli říct masožravá dieta. 

Všechny tyto přístupy mají jednoho společného jmenovatele, a tím je ketóza. Výrazným omezením nebo úplným vyřazením rostlinných složek z jídelníčku totiž dojde ke snížení příjmu sacharidů, které jsou pro nás běžným zdrojem energie. Tím postupně dochází až k nástupu ketózy, což je metabolický stav, kdy tělo čerpá energii z látek zvaných ketony, jež vytváří z tuků. Proto jsou v masožravých dietách právě tuky hlavním zdrojem energie. Jejich příznivci si chválí především stabilnější hladinu krevního cukru, což má vliv na chemii mozku a údajně zmírňuje projevy úzkostí a deprese, stejně jako záněty. 

Byly identifikovány různé mechanismy, které tento efekt vysvětlují, včetně specifického působení ketonů na určité zánětlivé procesy. Máme tedy důvod věřit, že ketogenní diety mohou být nápomocné u jistých autoimunitních onemocnění. Chybí ale rozsáhlejší studie a většina důkazů je neoficiálních, postavených na zkušenostech jednotlivců. 

Bezmasá dieta není pro každého.

Nejčastějšími autoimunitními poruchami, jejichž projevy se lidé snaží masitými dietami tišit, jsou zánětlivá onemocnění střev. V takovém případě ale nemusí být vysoký obsah tuku prospěšný. „Maso může hrát důležitou roli ve stravování lidí s autoimunitním onemocněním střev, jako je ulcerózní kolitida a Crohnova choroba. Ale záleží hodně na typu masa. Tmavá jsou v tomto ohledu považována za škodlivá, protože mají velký obsah tuku a také síry. Při jejich trávení dochází ke vzniku sirovodíku, který působí toxicky a může u pacientů se záněty ve střevech ještě více poškozovat sliznici. Naopak bílé maso, tedy rybí a drůbeží, s menším obsahem tuku, je dokonce důležitou součástí slibné nové diety označované zkratkou CDED (Crohns Disease Exclusion Diet). U té se ukazuje, že vede ke zlepšení nemoci. Opravdu ale záleží na kvalitě masa a obsahu tuku,“ vysvětluje přední český gastroenterolog prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., který působí jako přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE v Praze. 

Masožrouti

  • S jistou nadsázkou se dá říct, že Češi spotřebují za rok tolik masa, kolik sami váží. Průměrná váha dospělého českého muže je totiž 82,1 kg a průměrná roční spotřeba masa 82,4 kg. Meziročně také konzumace živočišných produktů narůstá. Máme se totiž dobře a maso je cenově dostupné. Pozor ale na nástrahy statistiky, protože uváděné hodnoty vyjadřují spotřebu takzvaného „masa na kosti“, která neodpovídá skutečně snědenému masu, protože v tomto ukazateli je obsažené i maso použité v krmivech pro zvířata, kosti a ztráty.
  • Ve spotřebě masa na osobu existují mezi státy velké rozdíly. Nejvíce hovězího se konzumuje v zemích Jižní Ameriky, jako jsou Argentina, Paraguay a Brazílie. Ve vepřovém mase vede EU následovaná Vietnamem a drůbežího se nejvíc sní v Izraeli.

Carnivore diet s sebou však nese různá rizika – od nedostatku vitaminů a fytonutrientů obsažených v rostlinné stravě přes zvýšenou zátěž pro ledviny až po komplikace pramenící z absence vlákniny. 

Tu sice lidé se zánětlivými nemocemi trávicího traktu často označují jako dráždivou, ale pro osoby bez takových onemocnění je riskantní ji zavrhovat. „Stále platí, že v prevenci nádorových onemocnění střev je obecně vláknina důležitá. Existují však velké výjimky. Například účastníci americké studie, u nichž byly ve střevě nalezeny přednádorové změny, měli dietu bohatší na vlákninu než účastníci bez těchto změn. To celou teorií o významu vlákniny v prevenci nádorů střev docela otřáslo. Nicméně je to jedna studie a vlákninu stále považujeme za zdravou pro trávení. Je důležitá pro zdravý pohyb střev a také je substrátem pro mikrobiom, který střevo přirozeně osídluje,“ doplňuje profesor Lukáš. 

Podle něj bychom se také měli vyhnout nabídkám na rozbor a úpravy střevního mikrobiomu od různých firem. 

I přes veškerý špičkový výzkum je totiž dnes popsáno jen asi 25 procent mikrobů, kteří v nás žijí. Pokud tedy někdo tvrdí, že je dokáže zanalyzovat všechny, neměli bychom mu věřit. Hlavní cestou ke zdravému trávení a optimální výživě by měla být pestrost stravy s důrazem na kvalitu surovin. Zároveň je důležité poslouchat signály vlastního těla a učit se vypozorovat, jaké složení potravy nám pomáhá cítit se dobře. A co nám naopak dobře nedělá.

Komentáře

Hlavní zprávy

Na Žižkově se otevřel sklad uměleckého materiálu za odvoz. Místo uren jsou zde hrnce

vydáno 26. září 2021  7:52

První pražský sklad art re use se otevřel na Žižkově. Jeho součástí budou dílny a doprovodný program. Neziskový projekt vznikl za podpory městské části...  celý článek

Vyrazte do trojských zahrad. Zoo slaví, botanická nabízí orchideje

vydáno 25. září 2021  5:26

Na den přesně uplyne v úterý 28. září 90 let od prvního otevření Zoo Praha. Oslavy začnou již v dopoledních hodinách a ponesou se v duchu první republiky....  celý článek

Růst skautingu závisí i na dostatečné kapacitě oddílů

vydáno 24. září 2021  5:58

Tisíce kluků a holek míří do skautských oddílů, najít místo i sehnat klubovnu je těžké. Například podle skautů z obcí v okolí Prahy je na čekacích...  celý článek

Komerční sdělení

Česká reprezentace amerického fotbalu se připravuje na zápas proti Rusku

vydáno 23. září 2021

Český tým nastoupí proti Rusku v Ústí nad Labem k zápasu o konečné pořadí Mistrovství Evropy. Turnaj se měl původně dohrát loni, ale kvůli koronaviru byly...  celý článek

Vaše fotky z Prahy