metro.cz

Počasí v Praze

20 °C / 30 °C

Pondělí, 21. června 2021. Svátek má Alois.

Další 1 fotografie v galerii
Bezmasá dieta není pro každého. | foto: Václav Šlajch

Flákota vzývaná i zatracovaná. Na scénu nastupují masožravé diety

  5:26
Jen málo základních potravin prošlo tolika vlnami obliby i hanění jako maso. Nyní, kdy je svět rozdělený v názorech úplně na všechno, je pohled lidí na konzumaci masa o to rozmanitější.

Celosvětová spotřeba masa roste i přesto, že se stále více lidí hlásí k vegetariánství – ať už jde o vyloučení pouze masa, nebo úplně všech živočišných produktů z jídelníčku. 

Většinou je důvodem nesouhlas s průmyslovou výrobou živočišných produktů a úcta ke zvířatům, přesvědčení o nezdravosti masa nebo prostě to, že někomu nechutná. 

I když mají bezmasé diety své odpůrce také mezi lékaři a odborníky na výživu, mnohé studie potvrzují, že za určitých okolností je možné mít pevné zdraví i bez baštění zvířat. Především se doporučuje doplňkové užívání některých látek, přirozeně obsažených hlavně v živočišné stravě, jako jsou vitaminy B12 a D, železo nebo jod. 

Masožravé diety

Paleo dieta - Způsob stravování, jehož zastánci se snaží jíst jako naši předci z období paleolitu. Tedy nejdelšího období lidských dějin, které trvalo přibližně 3 miliony let. Základem jídelníčku je maso, ryby, zelenina, ovoce, houby, ořechy a vejce.

Ketogenní dieta - Obecně typ diety s velmi malým množstvím sacharidů, jejíž dodržování vede ke změněnému metabolickému stavu organismu, ketóze. Bylo zjištěno, že ketogenní dieta může pomáhat s epilepsií.

Carnivore diet - Jídelníček postavený především na mase a dalších živočišných složkách, jako jsou vejce. Stále častěji se k němu obracejí lidé trpící ulcerózní kolitidou či Crohnovou nemocí. Údajně u nich tiší projevy onemocnění díky absenci vlákniny a kladnému působení ketózy na zánětlivé procesy.

Poměrně novým způsobem stravování, ke kterému se ale hlásí stále početnější skupina lidí, je dieta naopak postavená z velké části, nebo dokonce úplně, na mase. Celkem známé, také díky mohutné marketingové aktivitě různých dietních programů, jsou paleo a ketogenní dieta (vysvětlení v boxu). Na scénu však vstupuje také „carnivore diet“. Je to anglický výraz vycházející z latinského označení pro masožravce – česky bychom tedy mohli říct masožravá dieta. 

Všechny tyto přístupy mají jednoho společného jmenovatele, a tím je ketóza. Výrazným omezením nebo úplným vyřazením rostlinných složek z jídelníčku totiž dojde ke snížení příjmu sacharidů, které jsou pro nás běžným zdrojem energie. Tím postupně dochází až k nástupu ketózy, což je metabolický stav, kdy tělo čerpá energii z látek zvaných ketony, jež vytváří z tuků. Proto jsou v masožravých dietách právě tuky hlavním zdrojem energie. Jejich příznivci si chválí především stabilnější hladinu krevního cukru, což má vliv na chemii mozku a údajně zmírňuje projevy úzkostí a deprese, stejně jako záněty. 

Byly identifikovány různé mechanismy, které tento efekt vysvětlují, včetně specifického působení ketonů na určité zánětlivé procesy. Máme tedy důvod věřit, že ketogenní diety mohou být nápomocné u jistých autoimunitních onemocnění. Chybí ale rozsáhlejší studie a většina důkazů je neoficiálních, postavených na zkušenostech jednotlivců. 

Bezmasá dieta není pro každého.

Nejčastějšími autoimunitními poruchami, jejichž projevy se lidé snaží masitými dietami tišit, jsou zánětlivá onemocnění střev. V takovém případě ale nemusí být vysoký obsah tuku prospěšný. „Maso může hrát důležitou roli ve stravování lidí s autoimunitním onemocněním střev, jako je ulcerózní kolitida a Crohnova choroba. Ale záleží hodně na typu masa. Tmavá jsou v tomto ohledu považována za škodlivá, protože mají velký obsah tuku a také síry. Při jejich trávení dochází ke vzniku sirovodíku, který působí toxicky a může u pacientů se záněty ve střevech ještě více poškozovat sliznici. Naopak bílé maso, tedy rybí a drůbeží, s menším obsahem tuku, je dokonce důležitou součástí slibné nové diety označované zkratkou CDED (Crohns Disease Exclusion Diet). U té se ukazuje, že vede ke zlepšení nemoci. Opravdu ale záleží na kvalitě masa a obsahu tuku,“ vysvětluje přední český gastroenterolog prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., který působí jako přednosta kliniky a primář klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE v Praze. 

Masožrouti

  • S jistou nadsázkou se dá říct, že Češi spotřebují za rok tolik masa, kolik sami váží. Průměrná váha dospělého českého muže je totiž 82,1 kg a průměrná roční spotřeba masa 82,4 kg. Meziročně také konzumace živočišných produktů narůstá. Máme se totiž dobře a maso je cenově dostupné. Pozor ale na nástrahy statistiky, protože uváděné hodnoty vyjadřují spotřebu takzvaného „masa na kosti“, která neodpovídá skutečně snědenému masu, protože v tomto ukazateli je obsažené i maso použité v krmivech pro zvířata, kosti a ztráty.
  • Ve spotřebě masa na osobu existují mezi státy velké rozdíly. Nejvíce hovězího se konzumuje v zemích Jižní Ameriky, jako jsou Argentina, Paraguay a Brazílie. Ve vepřovém mase vede EU následovaná Vietnamem a drůbežího se nejvíc sní v Izraeli.

Carnivore diet s sebou však nese různá rizika – od nedostatku vitaminů a fytonutrientů obsažených v rostlinné stravě přes zvýšenou zátěž pro ledviny až po komplikace pramenící z absence vlákniny. 

Tu sice lidé se zánětlivými nemocemi trávicího traktu často označují jako dráždivou, ale pro osoby bez takových onemocnění je riskantní ji zavrhovat. „Stále platí, že v prevenci nádorových onemocnění střev je obecně vláknina důležitá. Existují však velké výjimky. Například účastníci americké studie, u nichž byly ve střevě nalezeny přednádorové změny, měli dietu bohatší na vlákninu než účastníci bez těchto změn. To celou teorií o významu vlákniny v prevenci nádorů střev docela otřáslo. Nicméně je to jedna studie a vlákninu stále považujeme za zdravou pro trávení. Je důležitá pro zdravý pohyb střev a také je substrátem pro mikrobiom, který střevo přirozeně osídluje,“ doplňuje profesor Lukáš. 

Podle něj bychom se také měli vyhnout nabídkám na rozbor a úpravy střevního mikrobiomu od různých firem. 

I přes veškerý špičkový výzkum je totiž dnes popsáno jen asi 25 procent mikrobů, kteří v nás žijí. Pokud tedy někdo tvrdí, že je dokáže zanalyzovat všechny, neměli bychom mu věřit. Hlavní cestou ke zdravému trávení a optimální výživě by měla být pestrost stravy s důrazem na kvalitu surovin. Zároveň je důležité poslouchat signály vlastního těla a učit se vypozorovat, jaké složení potravy nám pomáhá cítit se dobře. A co nám naopak dobře nedělá.

Komentáře

Hlavní zprávy

Komerční sdělení

Práci u nás bych svým známým doporučila, říká zaměstnankyně Novavax CZ

vydáno 21. června 2021

Rozhovor s Lucií B. o tom, jaké je to pracovat pro globální farmaceutickou společnost Novavax CZ.  celý článek

Mydlář se vrací na náměstí. Od popravy 27 českých pánů uplynulo čtyři sta let

vydáno 20. června 2021  21:45

V listopadu loňského roku uplynula čtyři století od bitvy na Bílé hoře. A toto pondělí je to i stejná doba od popravy 27 českých pánů na Staroměstském...  celý článek

Jak jsem držel v ruce slavných sedm deka gymnastického zlata z olympiády v Berlíně 1936

PRAHA? AHA!
vydáno 20. června 2021  11:26

Zvedněte pohled od displeje mobilního telefonu a zkuste vnímat, kudy chodíte, kolem čeho chodíte a po čem chodíte. Možná vás překvapí, co vám celé roky...  celý článek

„Kanya vyšla z mých zkušeností,“ říká režisérka o svém filmu nominovaného na studentského Oscara

vydáno 20. června 2021  10:26

Patnáctiminutový snímek Kanya byl nominován na studentského Oscara. Samotný děj pojednává o dospívající dívce, kterou svazují indické tradice. Režisérka...  celý článek

Vaše fotky z Prahy