Hudební skupina Jelen: Pořád ještě chodíme do práce

Jaké to je, když vaši hudbu najednou lidé znají?
Je super sledovat, že čím víc koncertů hrajeme, tím více lidí chodí a naše písničky znají. Zrovna nedávno se stalo, že jsme hráli na plese v Mariánkách, kam nepřišli lidé na náš koncert, a přesto naše skladby znali a zpívali. Je to prostě skvělý pocit.

3 fotografie

Kdy se to zlomilo, že se o kapele Jelen začalo tolik mluvit?
Nevím, jestli bych dokázal určit nějaký předěl, ale postupně se nám děly věci, o kterých se nám předtím ani nesnilo. Už od doby, kdy jsme jeli jako předkapela Divokého Billa, kde jsme zjistili, že nás lidé nevypískají, ačkoliv jsme se toho báli. Pak přišla úžasná příležitost natočit duet s Janou Kirschner, což pro nás byla velká zkušenost. Loni jsme jeli turné se skupinou Nebe, které bylo skoro vyprodané, pak přišla úžasná festivalová sezona a na podzim první sólové turné, které pokračovalo letos na jaře. Nabalovaly se věci, které nám dělají radost.

Co jde udělat pro to, aby lidé v kapele, kteří spolu najednou tráví tolik času a kteří mají i mezi sebou velké věkové rozdíly, neměli ponorku?
My spolu hrajeme tři a půl roku, původně jsme byli čtyři a postupně přišli další členové. Čeho já si na této kapele nejvíc cením, je to, že jsme pořád všichni kamarádi. Funguje mezi námi energie, baví nás být spolu a hrát písničky. Myslím si, že to možná působí i na lidi. Moje představa je, že když v kapele funguje energie, působí to i na lidi, kteří ji pak zpětně vrací.

Poznávají vás lidé na ulici?
Moc ne, občas se to stane a vždycky je to příjemné. Jednou se mi stalo, že v Praze na Národní třídě zastavil popelářský vůz, jeden z nich vyskočil a zařval: „Ty jsi ten zpěvák!“ (smích) Je pro mě super vědět, že písničky, které jsem napsal, si někteří vzali za své a nějak to souzní s jejich životy a příběhy.

Sešli jsme se k rozhovoru v pracovní době. Četla jsem, že stále máte i civilní zaměstnání. Jak to je?
Je to pořád tak, že až si dopovídáme, vyrazím směr kancelář. (smích) Pořád to v kapele máme tak, kluci chodí do práce a do školy.

Dá se to zvládat s rostoucím počtem koncertů?
No, nějak musí. Já jsem přešel na poloviční úvazek, před létem plánuji, že budu dělat spíš z domova. Jsem grafik, takže se to dá naplánovat, aby se to stíhat dalo. Hlavně si chci také udělat čas na rodinu, mám šestiletou dceru, kterou jsem loni během sezony prakticky neviděl, čemuž bych chtěl letos předejít. Máme ale tolerantní rodiny, bez toho by to nešlo dělat.

Chtěli jste vůbec původně, aby se koníček, tedy hraní s kapelou Jelen, až tak „rozjel“?
My jsme chtěli jezdit a hrát naše písničky pro co nejvíc lidí, což se daří, takže jsme úplně šťastní. Plníme si sen. Loni jsme odehráli 70 koncertů a letos to bude dost podobné. Těším se, ale bude to i náročné, léto strávíme v dodávce, máme tam dvojáky i trojáky. Někdy už i v lepších časech a na větších pódiích. Do toho děláme novou desku, kterou plánujeme vydat v září.

Máte i silné propojení s fanoušky, na vašem Facebooku jsem se dočetla, že poslední klip k písničce Vlčí srdce vám pomohly udělat dvě fanynky, jak k tomu došlo?
Měli jsme na podzim během turné soutěž, že lidé mají nazpívat cover této písně, poslat nám to a vybraní výherci si ji s námi zazpívali na pódiu. Dvě holky z umělecké školy v Ústí nad Labem nám napsaly, že sice nezpívají, ale že se chtěly zapojit a pro radost udělaly kousek grafického zpracování písničky. Když jsme přemýšleli o klipu k písničce, tak jsme si řekli, že tento námět má moc hezkou atmosféru a domluvili se s nimi, že jej dodělají celý.

Chystáte venkovní koncerty, třeba na Střeleckém ostrově, co vás to napadlo?
Je to náš samostatný koncert mimo turné. Hraní pod širým nebem nás baví, a tak jsme si řekli, proč neudělat v létě vedle hraní na festivalech i pár vlastních koncertů. Pracovně jsme jim začali říkat „Jelen – pod širým nebem“ a nějak se to ujalo. A tak 2. června startujeme na Střeleckém ostrově.

V Praze si vás fanoušci užijí, 15. října vystoupíte na Českém mejdanu s Impulsem v O2 Areně. Upřímně, neumím si Jelen v tak obrovské hale představit...
My vlastně taky ne, takže jsme na to hrozně zvědaví a určitě to bude zajímavá zkušenost. Pořád to cítíme tak, že jsme spíš klubová kapela.