Včera uplynulo přesně 55 let od premiéry slavné hry Vyšetřování ztráty třídní knihy Divadla Járy Cimrmana. Stalo se tak v Malostranské besedě 8. listopadu 1967. Budova, kde slavné satirické divadlo našlo v šedesátých letech útočiště, prošlo před několika lety rekonstrukcí v rámci které se na střechu vrátily i tři ikonické věže.
Vzhůru do oblak!
Proč nás nikdy nenapadlo se do jejích útrob podívat a nabídnout čtenářům deníku Metra netradiční pohledy na Malostranské náměstí a Pražský hrad? Pojďte tam nahoru s námi, je to nádherná podívaná. Takže i díky Cimrmanovi, který nám bývalou radnici a dnešní Besedu připomněl, jsme nyní nad hlavami Pražanů a koukáme na kostel svatého Mikuláše a jezuitský Profesní dům z úhlů, které nejsou vůbec tradiční. Stejně jako pohled doprava na Pražský hrad a komplex budov poslanecké sněmovny – Palác Smiřických, Šternberský palác a Velikovský dům. Když se dostaneme do věže na rohu Letenské ulice, můžeme si zase prohlédnout střechu a vež kostela svatého Tomáše. Ten tu stojí trochu ve skrytu většího Mikuláše a konečně může ukázat svou krásu.
Málem šla k zemi
Budova bývalé radnice stojí v rohu náměstí od pozdního středověku. Z tohoto období se dodnes zachovaly sklepy, které kdysi sloužily jako šatlava. V průběhu let se z ní stal architektonický klenot vybroušený v dobách doznívající renesance a nastupujícícho baroka.
Po třicetileté válce dostala radnice tři věže v průčelí, ve kterých nyní jsme. Během 18. a 19. století však dům postupně chátral a zachránilo jej až to, že v něm našla sídlo Malostranská beseda, vlastenecký spolek, který vznikl v roce 1868. Během období úpadku bohužel věže zmizely a v roce 1870 dokonce hrozilo, že bude dům stržen celý, protože Malá Strana hledala místo na novou školu.
Poctivá práce
Cestou do věží můžeme obdivovat i unikátní zrekonstruovaný krov střechy. Všímáme si mnoha detailů, které umí jen ti nějvětší tesařští mistři a které zůstaly zachovány. Nová kapitola Besedy se totiž začala psát v roce 2006, kdy se během rekonstrukce vrátil její ztracený lesk. Během ní se rozhodlo, že se na střechu věže vrátí.
Začal tak náročný projekt, protože neexistovala žádná dokumentace. Věže byly zrekonstruovány podle několika vyobrazení z 18. století. Předlohou byla například mědirytina J. J. Dietzlera z roku 1743. Navíc budova v podobě, kterou získala v průběhu minulých století, nebyla staticky vhodná, aby ji zatížily těžké věžní konstrukce.
Ateliér, který za obnovou stojí, ovšem přišel s nápadem zasadit je do jakési kovové konstrukce, díky které se rozloží váha věží na celý objekt. Do prostřední byl zavěšen zvon Václav, pořízený z veřejné sbírky, do níž přispěli obyvatelé a firmy z Prahy 1, a požehnal mu kardinál Vlk.
Při renovaci vnitřních prostor čekaly na své objevení mnohé unikáty. Třeba staré dřevěné podlahy nebo krásné renesanční stropy.
Besedy tu jsou stále
Za své jméno i poslání tedy současná Malostranská beseda vděčí vlastencům, kteří si zde ustanovili spolek. Ten si pronajal některé místnosti a místo se tak rychle stalo živým kulturním centrem Malé Strany. Konaly se zde přednášky, koncerty, nejrůznější akce pořádané Maticí školskou, taneční zábavy a fungovala tu rovněž oblíbená veřejná čítárna.
Během komunismu sice byla uzavřena restaurace, ale kulturní činnost pokračovala dále – aktivní byli zejména divadelníci včetně zmíněného Divadla Járy Cimrmana. Ve svobodné atmosféře konce 60. let přibyly na programu jazzové koncerty a posléze i koncerty folku a country. Tato tradice pokračovala i v normalizačních letech a díky Folk a country klubu se do Besedy přestěhovaly také Salony kresleného humoru, jichž se účastnili všichni významní karikaturisté.
Současná Beseda poskytuje zázemí kulturním akcím, ale i nejrůznějším společenským událostem, jako jsou firemní večírky a oslavy, výstavy nebo odborné konference. Ty se konají v restauraci nebo klubu, ale i právě v renesančním podkroví.
Malostranská beseda v číslech
|
