Pandemie z uplynulých měsíců dopadla prakticky na každého, řemeslníky nevyjímaje. Ivan Petrův uvádí, že byly v polovině března jen tři scénáře, co mohl v malé firmě udělat. Za prvé mohl zaměstnance poslat domů a nechat je bez peněz, za druhé čekat na pomoc od státu, anebo za třetí zkusit se přizpůsobit situaci. Právě třetí varianta nakonec v Brašnářství Tlustý a spol. zvítězila.
„Když máte partu kvalifikovaných lidí, kterou dáváte dohromady osm let, tak zavřít je to poslední, o čem podnikatel, jako jsem já, přemýšlí. Najít kvalitního brašnáře v Praze je jako hledat jehlu v kupce sena. Jsme malá firma, která nemá možnost finančních polštářů, tak jsme řešili, co dál,“ vzpomíná Petrův. Nemohl kolegy poslat na home office, a tak se rozhodli ze dne na den zcela změnit výrobu a začali dělat roušky a štíty pro zdravotníky. „Ze show roomu jsme dali všechno do krabic, nakoupili jsme 20 tisíc obálek, 20 tisíc tabulí na štíty. Přes noc je na Moravě nařezali a kurýři je vezli zase do Prahy. Za 24 hodin jsme najali 80 domácích šiček. Během víkendu jsme dodělávali systém, jak je koordinovat. Tady se nemarnilo slovy, bylo to ostré. Během hodiny se nám na Facebooku ozvalo šedesát kurýrů, kteří roušky rozváželi zadarmo,“ líčí jednatel společnosti, která má 20 zaměstnanců.
Přežili klinickou smrt
Takové nasazení, objem práce a zakázek nezažili v tomto brašnářství ani přes Vánoce, kdy mají sedminásobný nárůst zakázek. „Ale to vyrábíte věci, které umíte. Tohle bylo všechno nové. Běžně děláme 1200 zakázek za měsíc, včetně distribuce. V případě těch roušek se dělalo 2500 zakázek denně. Což jsou samozřejmě menší balíčky a rychleji vyrobené věci, i tak je to mnohonásobný nárůst zakázek. Z hlediska logistiky to bylo náročné. Ale jsem hrdý, že s primitivními technologickými možnostmi jsme začali ze dne na den dělat funkční věc,“ ohlíží se zpět Petrův.
Výroba roušek a štítů firmu udržela nad vodou. Lidé také mohli přispět libovolnou částkou na transparentní účet. „Přežili jsme klinickou smrt a nakonec jsme finančně zase až tak moc nepropadli. Vzali jsme to celé jako příležitost. Měli jsme ušito deset tisíc roušek a najednou ta vlna obav zase opadla. Tak jsme zase pomalu řešili, co dál. Naštěstí jsme on-line, takže situace na nás nedopadla až tak fatálně,“ popisuje Petrův situaci během jara.
Lidé vracejí přízeň
A tak si lidé ve firmě řekli, že budou zase dělat to, co je baví a co umí nejlépe. V polovině května vyhlásili velký restart se slevou 25 procent na všechno zboží. „To je v podstatě veškerá naše marže. Cítíme, že ve společnosti je ochota vzájemně si pomoct. Lidé na nabídku platnou do konce června slyší a myslím, že nám vracejí zpátky určitou přízeň a to, že jsme během pandemie nelenili a využili tu situaci a nevzdali se. Byla to neuvěřitelná solidarita a atmosféra. Lidé nechtějí, abychom padli,“ říká Petrův s tím, že nyní už je lépe. Firma se vrací na zhruba 70 procent tržeb z období před krizí.
Také zde si zažili krušné chvíle. Až do poloviny května nevěděli, jestli bude firma mít z čeho šít. „Používáme hodně materiál z Itálie, která byla zavřená. My už jsme pomalu mohli otevřít obchod i začít vyrábět, lidé si objednávali věci na internetu, ale nebyl materiál. A nemůžete ty kůže nakoupit jinde, protože se vám pod stroji chovají jinak a nejste na to zvyklí. To byl velký problém a museli jsme čekat. Ale díkybohu i v Itálii se to začalo uvolňovat. Teď máme zase problém v Americe. Ukazuje se, jak je ten svět hrozně propojený.“ Pak se řešila ve firmě i karanténa, když měl jeden člověk pozitivní test na koronavirus. Posléze ale doktoři řekli, že to nemoc covid-19 nebyla.
Přestože v pražském vršovickém brašnářství vyrábějí zbytné věci a ne zrovna nejlevnější, určitá skupina lidí stále chodí i v této nelehké době a jejich produkty si kupují. „A jsou to lidé z různých oborů a různých částí republiky. Když má firma kvalitní výrobek, chová se na trhu slušně a stará se dobře o své zákazníky, tak ji lidé neopustí a nechtějí ji vidět v nesnázích. V Češích je spousta pozitivních vlastností, což je právě i solidarita s firmami, na kterých jim záleží,“ myslí si Petrův a dodává: „Když už člověk naše výrobky potřebuje, tak věřím, že bude ještě víc vážit argumenty, co si koupit, a zohlední i kvalitu. Ale i to, že jsou ty výrobky trvanlivé, mají doživotní záruku a jsou od české firmy. Je to prostě zcela jiný servis než někde v supermarketu. U nás lidé hledají výjimečné věci.“
Pomoc od státu nechtěli
Přestože vláda nabízela podnikatelům různé formy pomoci, Petrův žádnou z nich nevyužil. Firma na tom podle něj nebyla až tak špatně. „Byla v tom i určitá hrdost. Jsem v tomto směru principiální, nemáme třeba ani žádné dotace. Jsem jejich nepřítel. Co se stalo, považuji za přirozený ekonomický cyklus. Někdo to holt přežije, a někdo ne. Já bych se styděl jako firma si říct o podporu.“
Petrův věří, že se ekonomika zase nastartuje. „Je třeba hledět s odvahou do budoucna a nebát se, že nás čeká za každým rohem katastrofa. Hlavně je důležité podporovat české firmy a řemeslníky a nakupovat u nich. Chodit do českých hospod, bydlet v tuzemských penzionech a tak dál. Jde hlavně o ty menší firmy,“ dodává Petrův.