Situace se odvíjí od vládních opatření. Pravidla přijetí se v noclehárnách musela zpřísnit, a pokud se u někoho projeví symptomy covidu-19, je odkázán na lékaře či hygienu. Bez potvrzení o bezinfekčnosti nejsou osoby s viditelnými příznaky do nocleháren vpuštěny. „Všude máme dezinfekce, všichni musí používat roušky, které jsme schopni klientům zajistit,“ popisuje Krupa. Kromě bezdomovců se opatřeními řídí i zaměstnanci, kteří kromě roušek nosí i rukavice.
Největší noclehárnou v Praze je loď Hermes. V březnu musela kvůli pandemii zastavit provoz, i přes to, že je běžně otevřená po celý rok. Mezitím prošla úpravami. „Na lodi jsme teď snížili kapacitu a rozdělili ji do sektorů,“ uvádí ředitel Centra sociálních služeb (CSS) Martin Šimáček. Od poloviny října je loď opět otevřená pro lidi, kteří mají kvůli pandemii a mrazům o střechu nad hlavou zájem.
Kde a za kolik přespat
|
„Celkově ale nemůžeme u nocleháren snížit kapacity, dají se spíše rozložit. Část z nich jsme proto převedli do nonstop režimu,” dodává pro Metro Šimáček.
Na situaci reaguje CSS a magistrát otevřením humanitární noclehárny. Vznikne v areálu u Malešického náměstí a bude fungovat od začátku prosince do konce března. Na organizaci se bude podílet Armáda spásy společně s Charitou ČR. Také objekt v Malešicích bude otevřený lidem bez domova 24 hodin denně.
Nápor klientů zatím noclehárny zvládají, problém by mohl nastat ve chvíli, kdy by se covid-19 dostal mezi klienty. V Praze bylo otevřeno speciální zařízení, které nabízí služby osobám nacházejícím se buď v karanténě, či v izolaci. „Je určené pro lidi s mírnými příznaky, kteří se nemají kde vystonat,” popisuje Šimáček s tím, že CSS tak snižuje zátěž nemocnic. Podobných míst je ale nedostatek. „Na problém upozorňujeme delší dobu,“ dodává Krupa. Armáda spásy už iniciovala jednání na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Podle Krupy je zajištění budov, které by sloužily jako azylové domy pro bezdomovce v karanténě, klíčové.
