Čelisťové pasti hubí ptáky. Focení viníků bohužel nic neřeší, krčí rameny ochránci přírody

„Tahle potíž, zdá se, nemá řešení. Budeme si ještě muset dvě tři generace počkat.“ Takto skepticky hovoří o problému kladení nelegálních čelisťových pastí Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Sklápěcí kovové nástrahy opatřené kovovými kusadly nejsou bohužel pouze doménou rozverných animovaných komedií. V reálném životě se totiž do jejich čelistí chytí kdeco, a pokud se tak stane, smrt je pro daného živočicha téměř jistotou.

„Čelisťové pasti bývají v současnosti nelegálně využívány zejména rybníkáři k likvidaci vyder. Chytit se do nich může úplně cokoli. Zákon jejich používání i prodej přísně zakazuje. Pokud byste někde narazili na čelisťovou, lepicí či jinou zakázanou past, jako jsou například pytlácká oka, neváhejte nález okamžitě ohlásit na policii,“ varuje pro deník Metro Stýblo.

Fotopasti nepomáhají
Podle zkušeností zaměstnanců národní sítě záchranných stanic, kam se zraněná zvířata z pastí pravidelně umísťují, je na pytláky zákon krátký. Ač je nejčastěji používají rybníkáři k likvidaci vyder, do pasti se může chytit klidně volavka, čáp či domácí zvíře. Podobné případy mají ochránci přírody zdokumentované mnohokrát.

„Trest ale na pytláky prakticky nikdy nedopadne. Je to asi logické. Pokud se past někde najde, její autor většinou nezanechá žádné stopy, které by ho s ní mohli spojit. V takovém případě musí státní zástupci obvykle případ odložit,“ vysvětluje pro deník Metro Stýblo a dodává, že kupříkladu kolegové z Plzně nesedí s rukama v klíně.

V minulosti kladli k nalezeným čelisťovým nástrahám své vlastní fotopasti, aby poté záznam pachatele, který s pastí manipuloval, předali strážcům zákona. Ani to ale k ničemu bohužel nebylo. A to přesto, že používání nebezpečných želez, stejně tak jako pytláctví, zakazuje zákon proti týrání zvířat. Dotyčnému může teoreticky hrozit až šest let vězení.

„Tímto způsobem získaný videozáznam prý nelze jako důkaz u soudu použít. Což je pochopitelně deprimující,“ konstatuje pro deník Metro Stýblo. Podobný případ se odehrál také předloni na Tachovsku. Ochránci zvířat tehdy předali policii video ze skryté kamery u rybníka v Černošíně. Na něm byl zachycen muž, jak nastražuje čelisťovou past. Údajně to byl syn člověka, který měl rybník od zmíněné obce pronajatý na chov ryb.

Čáp bílý na past doplatil
Smutný příběh týkající se nelegálně položených pastí se odehrál před několika dny v záchranné stanici Makov. Minulý týden zde veterináři museli utratit čápa bílého, který byl 7. dubna loňského roku chycen právě do čelisťové nástrahy. Ta byla neznámým pachatelem nastražena na vydru u rybníka v Radomyšli na Strakonicku. Další nalíčená past byla nalezena pod vodou.

„Čáp byl chycen za nohu, kterou mu past téměř amputovala. Veterináři po mnoha vyšetřeních vyloučili šanci na její záchranu a došli k závěru, že je potřeba odumřelou část nohy odstranit. Chybějící část končetiny měla nahradit protéza. Ta ale ptáka nakonec nezachránila,“ vzpomíná pro Metro Stýblo.

Velký, za normálních okolností u vody žijící pták dostal od pracovníků stanice nejprve umělou protézu. Tu pro něj zdarma vyrobila soukromá společnost. „Čáp ty desítky kontrol a nyní už asi patnáct set kilometrů v autě nějak zvládá, já méně. Chytá mě vztek, jaké trápení bude čáp kvůli lidské bezohlednosti do smrti mít. Žádný dobrý konec to totiž mít nebude, protéza se musí stále kontrolovat a druhá noha samozřejmě také trpí nadměrným zatížením,“ líčil na podzim další průběh léčení Libor Šejna ze záchranné stanice v Makově. Tehdy již tušil, že bude třeba čápa brzy utratit. „Pahýl nohy se zanítil, odumřel a další léčba by dobrý výsledek pro čápa již nepřinesla. Věřte nám, že to bylo pro nás všechny velmi těžké rozhodnutí. A kdyby někdo nenalíčil železa na vydru, do kterých se čáp chytil, nikdy k tomu nemuselo dojít,“ doplňuje Šejna.

Aby zvířata netrpěla, Český svaz ochránců přírody skrze záchranné stanice dlouhodobě usiluje o usměrnění lidských aktivit tak, aby neohrožovaly divoká zvířata.

„Jak je z čapího případu patrné, lidská bezohlednost, hamižnost a krutost vítězí nad všemi zákonnými zákazy. Nezbývá než doufat, že lidé líčící čelisťové pasti či otrávené návnady zmizí dříve, než se stane neštěstí třeba malému dítěti, které si půjde k rybníku hrát. Mimochodem, policie případ v Radomyšli šetřila, leč důkazy proti konkrétní osobě nenašla,“ uzavírá pro Metro Stýblo.

Netopýr či výr. Záchranné stanice pomáhají Počet zvířat v nouzi v roce 2023 opět narostl. Národní síť záchranných stanic, která sdružuje 34 akreditovaných zařízení, jich přijala přes 32 tisíc. Kromě toho vyřídily stanice tisíce dalších hovorů, díky nimž mohly stovky zvířat zůstat v přirozeném prostředí. Stanice pomáhají bez rozdílu všem volně žijícím živočichům v nouzi. Do péče přijímají všechny od nejmenších až po největší, majestátní dravce i drobné pěvce, mazané šelmy i plaché lasičky, běžné divoké kachny nebo křehké ledňáčky. Většina z nich se k nim dostala vlivem člověka, jeho činností nebo přímým střetem. Těmi nejmenšími pacienty bývají většinou netopýři a drobní pěvci, v menší míře pak drobní hlodavci. Naopak mezi větší kousky patří zejména jelenovití, bobři a velcí ptáci, jako výše zmiňovaní čápi, a volavky, dravci, sovy a podobně. Aktivity sítě stanic podporuje ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství. Tato podpora pokryje čtvrtinu nákladů.