První díl projektu Kino Utajeno se odehrává v Laichterově domě na Vinohradech. Stojíme ve sklepě domu, který byl činžákem i sídlem nakladatelství v jednom. V místnosti s vysokým stromem jsou stále regály. Tmou bloudí pár dívek, bílou průhlednou látku mají oblečenou jako šál. Na oslovení nereagují. Občas pronesou do éteru krátký proslov. Najednou mi jedna z nich podá knihu. V ní je proužek papíru. „Nic nevidím. Potápíme se a usedáváme na vlnách. Moře mi bude bubnovat v uších,“ stojí mimo jiné v krátkém textu. Imerzivní divadlo pracuje aktivně s divákem a vtahuje jej do děje. Nejsem jediný, kdo dostal od záhadné „víly“ knihu. Krátké představení končí, ale jeho smysl zatím zůstává utajen.
Akci připravili studenti
Program pokračuje o dvě místnosti dál. Naše skupina usedá před plátno. V provizorní minikině se zatím svítí. Mohu nás spočítat. Zájemců o netradiční kulturní večer dorazilo asi třicet. Kdo chtěl, vzal si na baru i řemeslné pivo. Než začneme hádat, který snímek nás čeká, představuje se nám část týmu, jenž má akci na starosti. Cyklus vznikl jako kooperace studentů FAMU, DAMU, Akademie výtvarných umění a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Komentované prohlídky má na starosti spolek Prázdné domy.
V interiéru Laichterova domu je nejpozoruhodnějším prostorem schodišťová hala zdobená ornamentální výmalbou.
Krátký úvod k filmům končí a na plátně začínají běžet Hodiny. Snímek zobrazuje jeden den v životě tří různých žen. Spisovatelka Virginia Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných děl, Paní Dallowayovou. V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi každodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje. Tři různé příběhy spojuje jedno literární dílo.
Závěr patří prohlídce
Knihy hrály prim také na místě, kde se celé Kino Utajeno dnes odehrává. Dům byl postaven v letech 1908–1910 podle návrhu architekta Jana Kotěry jako sídlo prestižního nakladatelství Jana Laichtera. Prohlídku budovy začínáme v prostorné písárně, která je spojená se zdobenou schodišťovou halou. Ta propojovala nakladatelství s bytem nakladatele. Laichter vydával hlavně náročnou literatury z humanitních a sociálních věd. Bez zajímavosti není ani to, že dům v současnosti spravuje jeho pravnuk Štěpán Laichter.
Krátká prohlídka běžně nepřístupných prostor končí a my odcházíme domů. Pořadatelé slibovali nevšední zážitek a ten se dostavil.
Pokud vás projekt Kino Utajeno zaujal, můžete se zúčastnit další akce. Ta se koná už 23. listopadu. Tentokrát v prostorách bývalé jízdárny paláce Savarin.
Strážce streamu
