„Právě to jsou klíčové oblasti, které pomohou zvládnout problémy související s odklonem regionu od fosilních paliv, ekologizaci těžkého průmyslu a zvýší konkurenceschopnost místních firem. Projekt může být také vodítkem pro další regiony v tuzemsku a zahraničí a přenositelné budou i vyvinuté technologie,“ říká pro deník Metro ředitel šestiletého projektu a prorektor obou zmiňovaných univerzit pro strategii a spolupráci Igor Ivan.
V čem je projekt výjimečný?
Je založený na vzniku čtyř takzvaných živých laboratoří. V nich budou úzce spolupracovat, vzájemně se motivovat či doplňovat na jedné straně špičkoví vědci a studenti a na druhé straně průmysloví partneři. To vše za podpory veřejné správy a ve spolupráci s veřejností. Živé laboratoře, tedy jakési inovační inkubátory, budou reagovat na nejvýznamnější společenské problémy a nabízet jejich řešení.
Co je jejich cílem?
Zajistit podmínky pro příliv mladých lidí, vědců a investic do regionu, ale počítá se i se vznikem nových firem, startupových projektů a pracovních míst s přidanou hodnotou nebo se zavedením nových a efektivnějších řešení do výrobních procesů stávajících velkých podniků a společností.
Na co konkrétně se výzkum zaměří?
Oblastí je celá řada, musíme reagovat na aktuální problémy související s energetickou krizí, odklonem od fosilních paliv, ale také na skutečnost, že se snižuje dostupnost řady strategických materiálů a surovin. Výzkumníci budou pracovat například na využití alternativních zdrojů energie, vodíkových technologií nebo ukládání energie v moderních bateriových systémech. Součástí projektu bude i vývoj unikátních technologií pro odstraňování starých ekologických zátěží, čištění důlních vod a revitalizaci postindustriální krajiny. Jako zcela konkrétní příklady lze uvést přípravu nových sorbentů, které budou plně recyklovatelné a dokáží odstraňovat z vod vysoce toxické látky.
Můžete jmenovat ještě něco dalšího?
Velká část výzkumu je zaměřená na zelený vodík. V současné době se 95 procent vodíku vyrábí s využitím fosilních paliv, tedy neekologicky. My chceme jít jinou cestou a rozvíjet dále technologie pro výrobu takzvaného zeleného vodíku s využitím například solární energie. K tomu potřebujeme také nové materiály, které toto zefektivní. Musíme také zásadně urychlit zavádění digitalizace s využitím umělé inteligence a robotiky v průmyslových provozech pro zvýšení konkurenceschopnosti. Přicházíme s novými řešeními automatizace v dopravě, například ve formě chytrého parkování či antikolizních systémů ve veřejném prostoru. Díky spolupráci s Ostravskou univerzitou budeme toto vše sledovat optikou společenských věd a posuzovat ekonomické dopady i přínosy technologických změn na společnost. Úkolem je mít region nejen ekonomicky výkonný, ale i společensky soudržný.
Projekt získal velkorysou finanční podporu. Na co peníze půjdou?
Jsme si vědomi, že Moravskoslezský kraj netransformují nové budovy, ale lidé. Proto podstatná část dotace půjde na nové špičkové vědce, které chceme přivést, aby posílili současné odborné týmy a posouvali univerzity kupředu. Především to budou, a v některých případech už jsou, světově renomovaní odborníci. Ve sportovní terminologii to lze s jistou nadsázkou říct i tak, že chceme do naší hokejové extraligy zapojit hráče z NHL.
Za nimi tedy budou přicházet mladí vědci a studenti?
Ano. A tato koncentrace špičkových odborníků bude současně magnetem pro technologické firmy. Zhruba miliardu korun věnujeme na nové přístroje. Díky tomu budeme moci vybudovat nová špičková pracoviště včetně například jedné z nejmodernějších mikroskopických laboratoří v Evropě. Pouze jedna šestina rozpočtu je určena na výstavbu nových a úpravu současných budov. Nedílnou součástí projektu je i velké množství firem. Na 150 jich projevilo zájem se na projektu aktivně podílet už během přípravy projektu, ve výsledku jich ale bude významně více.
S jakými výstupy vaší práce se budou moci čtenáři deníku Metro v budoucnu setkat?
Již během projektu budou samozřejmě vznikat nové technologie a řešení. Máme na čem stavět a po získání dotace se vše rozbíhá naplno. Na projektu Refresh ale považuji za nejdůležitější to, že přinese změnu myšlení a vytvoří prostředí i podmínky pro vznik inovací. Vědci budou od počátku v kontaktu s firmami a společně budou definovat a naplňovat směry výzkumu. Univerzity by měly být jakýmsi motorem transformace kraje. Hlavní myšlenkou je ale to, že tato investice nastartuje nové aktivity, které budou pokračovat a rozvíjet se i po skončení projektu.
Refresh
|