Příležitost zkouknout snímek o něco dříve před jeho oficiální premiérou, jenž se má odehrát v tuzemských kinech příští čtvrtek, dostal i deník Metro. Jak se ukázalo, laskavý dokumentárním snímek nabízí hned několik zajímavých příběhů. A kromě hlasu Jiřího Macháčka v něm zdánlivě nefigurují žádní konkrétní lidé.
Majestátní mufloni v Krči
Tvůrci v čele s režisérem Janem Hoškem a kameramanem Jiřím Petrem šli při seřazování jednotlivých zvířecích příběhů cestou od největšího po nejmenší. Dobrodružná výprava do městské džungle proto začíná příběhem muflonů, které z Kunratického lesa vyhnali lidé se psy. Sudokopytníci se proto vydali za jeho hranice, aby se následně usídlili u Thomayerovy nemocnice. Zde se jejich život dělí na období „pánského klubu“, kdy samci nejeví o samice zájem, a dobu, kdy se o ně naopak perou. Jejich nejlepšími kamarády jsou tak nakonec pouze straky, které jim z kožichů vyklovávají řádně nacucaná klíšťata.
Opeřenec z Bubenče
Co si počne malá slípka zelenonohá, které nutrie bere možnost ke hnízdění? I na tuto otázku dává snímek Planeta Praha odpověď. Příběh slípky, jejíž předkové se před lety vykašlali na cestování za teplem a raději se usídlili v hlavním městě Česka, začíná v odkalovací nádrži bubenečské čističky odpadních vod. V této oáze klidu se však zabydlely i záporácké nutrie, které se v Praze ocitly proto, že někomu před lety utekly z kožešinové farmy. Nutrie ožírají poldr nádrže a zeleň, kterou slípka potřebuje k ukrývání hnízda s vejci. Ač je nutrie normálně býložravec, ráda si zpestří jídelníček i něčím, co má skořápku. Malý opeřenec se ale nedá a nebojí se s nutriemi dostat do křížku.
Jak se posléze ve snímku ukazuje i při dobrodružství u Vltavy, slípky nejsou žádné třasořitky. Jak nám předvádějí kuřátka, která hned po shození z hnízda musejí bojovat s proudem řeky, tihle ptáci se jen tak snadno nevzdávají. Slípka zelenonohá je přitom ve volné přírodě většinou velmi plachá.
Jakou skrýš na Petříně zvolí roztomilý plch?
Petřínská noční veverka
O tom, do jaké zimní skrýše se především v okolí Petřína schovávají roztomilí plši, pojednává další ze zvířecích příběhů. Plch je živočich, o kterém mnoho Pražanů ani neslyšelo. Natož aby jej někdy spatřili. Což těmto chlupáčům dokonale vyhovuje. Ožívají totiž hlavně v noci, pročež se jim přezdívá noční veverky.
Vypravěč Jiřího Macháčka ve snímku žertuje o tom, že plši vidí do budoucnosti, jelikož jsou závislí na tom, jaká bude v tom konkrétním roce úroda bukvic. Pokud bude dobrá, samice se pouštějí do zakládání rodiny. Pokud naopak ne, pro jistotu ani nezabřeznou. Nu a toto rozhodnutí musí padnout již na jaře, kdy není po nějakém náznaku úrody ani památka.
Doufáme, že z děje příliš neprozradíme, když naznačíme, že si jeden z plších samců najde úkryt na zimu v petřínském zrcadlovém bludišti.
Mufloni z Krče musejí o možnost spářit se s některou ze samic tvrdě bojovat.
Hlodavec, co konvertoval
Jedna myšice křovinná se narodila kousek od hrobu Franze Kafky na Novém židovském hřbitově. Ač je poměrně plachá, vydala se z nehostinného místa plného kamenů na dobrodružnou výpravu, která skončila na Olšanském hřbitově. A protože bylo zrovna po dušičkách, bylo zde pro hlodavce dostatek potravy. Jak prohlašuje i vypravěč, samec myšice byl rád, že konvertoval.
Ve filmu diváci dále uvidí třeba jiřičky hnízdící v klenbách Karlova mostu, námluvy brouka roháče v restauraci na Malé Straně či mravence otrokářské na sídlišti v Ládví. Nádrž Slatina v Dubči pak slouží jako nocoviště pro statisíce špačků. Neúprosný souboj o potravu probíhá také v trojské zoo, kam létají tajně na oběd volavky popelavé a kradou ryby pelikánům. A nezapomeňme ani na vodychtivé žáby a přizpůsobivé břehule říční. Je toho ještě hromada. Však se můžete již za pár dní sami přesvědčit v kinech.
Strážce streamu
