„Odzpívaly jsme přes pět set koncertů či vystoupení na svatbách,“ říkají pro deník Metro sestry Katzer.
Mimo svůj projekt 20 Minutes jste i vyhledávané vokalistky. Jak vnímáte například spolupráci s kapelou Tata Bojs, jejíž spoluzakladatel Mardoša je shodou okolností sloupkař deníku Metro?
Simona: Je to pro nás obrovská škola, kluci neustále makají na něčem novém a po každé posouvají hranice svoje i české klubové scény. Když jsme se s nimi daly dohromady v covidu poprvé na OnLive koncert, strávily jsme na přípravách sto hodin v hodně krátkém časovém úseku. Původně to měla být jednorázová spolupráce, ale sedli jsme si a teď to je druhý rok, co spolu jezdíme.
S 20 Minutes jste nedávno vydaly album ve stylu country. Proč zrovna tenhle žánr? Není v dnešní době out?
Alex Denisa: Určitě ne. My jsme country fanynky od doby, kdy jsme začaly hudbu vnímat trochu aktivněji – od nějakých deseti. Nejoblíbenější rádio naší mamky bylo Country rádio, my ale pak začaly vyhledávat americkou country, kterou tehdy hrála ve svých začátcích třeba Taylor Swift. Učarovala nás schopnost tohoto žánru vyprávět spletité příběhy hudbou, syrovost a upřímnost.
Každý měsíc vychází Podcast Dvojchat na platformě Pickey pro skalní fanoušky pokrývající téma každodenního života nezávislých umělkyň.
Album nese název Country club in California. Co za jménem stojí?
Simona: V Kalifornii jsme na začátku roku dva měsíce pobývaly a pokoušíme se trochu infiltrovat do místní scény. To žertuji. Na to, že jsme byly v Americe poprvé a první tři týdny jsme měly oči navrch hlavy a jen se učily, jak se v Americe žije, jsme ke konci pobytu pokořily pro nás důležité milníky, jako je třeba první placený koncert, nebo nahrávání s producentem Andersona Paaka. No a ten název je vlastně trochu protiklad, country se v Kalifornii moc nejede, vyjadřuje to naši pestrobarevnost v hudbě – prolínání mezi žánry.
Když je řeč o cestování, kde vlastně máte kořeny? Nevypadáte úplně jako klasické Češky.
Alex Denisa: To je otázka, kterou dostáváme denně aspoň dvakrát. Pravda je taková, že samy nevíme. Narodily jsme se v Praze, tatínek pochází z Teplic, maminka od Tábora. Lidi ale tipují úplně všechny kouty světa, od Polynésie po Turecko. Náš druhý pomyslný domov je Tenerife a je fakt, že zapadáme i tam.
Hudbou se živí od roku 2018, kdy začaly na plný úvazek hrát svatby, jezdit s velkými kapelami jako vokalistky a buskovat na ulicích po celém světě. Hrály například v Londýně, Brightonu, Kodani, Miláně, Kalifornii, Berlíně, Lisabonu, nebo Tenerife.
Mimo vlastní tvorbu a hostování také hrajete na svatbách. Jací jsou vaši obvyklí snoubenci, pro koho nejčastěji hrajete?
Alex Denisa: To je skvělá otázka, nejsme totiž klasická svatební kapela. Dost často se nám ozývají lidé, kteří už nás z nějakých projektů třeba znají a mají rádi naše písničky, nebo pak lidé, co hledají příjemný akustický doprovod ve stylu Spotify Acoustic. Dost často hrajeme taky mezinárodní svatby, vzhledem k tomu, že devadesát procent repertoáru je v angličtině.
Poslední dobou na sociálních sítích sdílíte své zážitky z přednášení na základních školách. Jak to začalo a co si od toho slibujete?
Simona: Ta myšlenka přišla od našeho bývalého učitele ze základky, chtěl pro svoje žáky připravit zajímavou praktickou hodinu. Udělala jsem prezentaci na téma, jak se stát umělcem, a mělo to velký úspěch. Nemyslím nutně ta prezentace, ale je prostě vidět na těch dětech, jak se chtějí dozvědět něco nového, zajímá je svět okolo, ale nejsou schopné se učit tím starým způsobem. To nás naplnilo velkou motivací tyhle přednášky dělat dál. A jestli někdo někdy říká, že jsou dnešní děti strašné a že už to není, co to bývalo, tak nevíme, o kterých dětech to ten dotyčný mluví.
Strážce streamu
