V nitru norského pohoří procitl při ražbě železničního tunelu prastarý trol a nesourodá parta hrdinů musí spojit síly a zastavit ho dřív, než stačí zpustošit všechno kolem. Včetně hlavního norského města Osla, kde je patrně cíl jeho procházky. Tak se dá v kostce shrnout děj snímku Trol. Na Netflixu je tahle novinka v posledních dnech hit. Možná je to kvůli příjemné porci slušně vypadajících triků, akci i správně přepáleným hláškám.
Nikdo ale asi nejspíš nebude popírat, že jde o průměrnou žánrovku, na níž jsou sympatické spíše ambice tvůrců natočit evropskou katastrofickou podívanou ve stylu Godzilly od Rolanda Emmericha. Snímek nicméně nesměl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Gard B. Eidsvold
Volejte Grétu
„Že za to můžou klimatické změny? Zavoláme Grétu.“ Tak zní jedna z těch lepších hlášek, které ve filmu hojně zaznívají. Trol je přesně ten typ snímku, který se dá velice snadno kritizovat nejen za ně. Ale to by se nejspíš snadno dal i tehdy, kdyby ho tvůrci pojali jako komorní horor odehrávající se výhradně v norské divočině. A ne jako akční megafilm kráčející cestou zámořských filmařů. A je to cesta mnohdy neoriginální a poněkud klišovitá.
V pramenech staré severštiny jsou trollové popisováni jako stvoření přebývající v odlehlých horách, skalách nebo v jeskyních, kde společně žijí v malých rodinných společenstvích.
Norský King Kong, tedy pardon Trol, po třaskavém úvodu nejprve klasicky nažene ke stolu několik politiků a odborníků někde v bunkru, pak zástupci vlády seženou jedinou vědkyni v Norsku, která má nějaký vztah k trolům (i když se ještě neví, že jde o podobnou bestii) a může se začít s naháněčkou. Uthaugův Trol je bezesporu experiment. Nakračuje si sice ke dvojce, a ta možná i vznikne, i přes pěkná čísla však není další Uthaugova účast moc pravděpodobná. Proč, to se mě neptejte. Něco mi ale říká, že režisér příjemného Tomb Raideru z roku 2018 či katastrofické Vlny (2015) nemá na druhé díly štěstí. Možná je ani točit nechce. Povinné našlápnutí k sequelu proto berte s rezervou.
Ine Marie Wilmannová a Mads Sjøgård Pettersen
Nora z Norska
Trol chce být unikátním blockbusterem ze severských kulis. Ve výsledku jde však hlavně o sympatickou poctu hollywoodským katastrofickým filmům, která si jako ústřední motiv vyzobla nadpřirozenou bytost mající základ v severské mytologii a skandinávské lidové slovesnosti. Co nás čeká příště? Skřeti, Gnóm, nějaký trolův příbuzný? Nejspíš nic. A je to i dobře. Tvůrcům Trola totiž v polovině snímku, maximálně ve druhé třetině vyprchaly dobré nápady a zůstaly jen „povinná“ klišé. Pro někoho to bylo stejně tak jisté, jako že ráno vyjde sluníčko nad Oslem.
Trol
|
