Pokud bychom vycházeli jen z ohlasů na sociálních sítích, pak byla a je premiéra sci-fi hororu Predátor: Kořist na Disney+ a jeho americké online kabelovce Hulu velkou filmovou a mediální událostí. Hrdě to potvrzuje i sám Disney, který hlásí rekordní čísla. Malá obrazovka prostě Predátorovi sluší a po mizerném předchůdci Predátor:Evoluce tvůrcům nového pokračování prakticky stačilo nevymýšlet brykule a držet se jednoduchého a osvědčeného, tedy budovat napětí. Tedy si řádně si pohrát s postavami, a až potom šlápnout na akční krvavý pedál. Predátor: Kořist alias Prey nesměl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Pokračování, které se povedlo
Kořist režíroval Dan Trachtenberg (Ulice Cloverfield 10) a hlavní roli si v ní zahrála Amber Midthunder. Podle mnohých jde o bezpochyby nejlepší přírůstek do predátořího univerza od originálu z roku 1987. Na dobrodružství zasazené do filmařsky relativně neprobádané Ameriky před zhruba tři sta lety, v němž se s legendárním lovcem utkává mladá a notně nedoceněná komančská bojovnice Naru, se minimálně hrozně dobře kouká. Příběh je to sice komorní, ale zato vypiplaný na maximum.
Konkurence velkých trháků? Ale kdeže
Méně je holt někdy více. V případě nového Predátora se to dá říct jak o délce snímku, tak o ději samotném, který do jisté míry stojí a padá na nejprve trpělivém, až puntičkářském budování atmosféry a stavění kulis, aby se mohly následně začít odehrávat poctivě krvavé orgie plné náháněček a brutálních fatalit. Vždyť je to sakra Predátor a u tohohle konkrétního filmového zpracování je znát, že tvůrci konečně pochopili, oč má kráčet. Střet s Predátorem totiž ve skvělém prvním a důstojném druhém filmu (mám rád i snímek Predátoři s Adrianem Brodym) nikdy nebyl jen o mimozemských vychytávkách, svalech či hláškách. Šlo tu hlavně o starý dobrý boj o přežití. A Dan Trachtenberg to naštěstí vzal za správný konec.
Děj je zasazen na počátek sedmnáctého století, konkrétně do světa indiánského národa Komančů.
Predátor vs. indiáni
Že se režisérovi daří budovat atmosféru plnou strachu z neznáma divák dobře ví už po filmu Ulice Cloverfield 10. Jak napsal můj kamarád Spooner na webu moviezone.cz, Trachtenberg ždíme premisu Predátor versus indiáni na maximum a servíruje sympaticky drsnou podívanou, která hezky dávkuje jednotlivé souboje i napětí. A ve finální akční třetině je prakticky k nezastavení. Nezbývá mi, než tenhle jeho strohý popis podepsat.
Nový Predátor je příkladem toho, že má-li vzniknout filmový hit, nemusí jít o obří podívanou.
Konec, který nepotěšil všechny
Nový Predátor je krásným příkladem toho, že má-li na streamovací platformě (někdy to platí pro kina) vzniknout filmový hit, nemusí jít nutně o obří podívanou. Sequelové megalomanství vychází z módy, a kdo to včas pochopí, ten ušetří kromě kupy peněz také divákův čas, který by ztratil při koukání na nic neříkající digibordel. Kořist působí, jako by se nesnažila konkurovat vůbec nikomu, natož velkým letošním mega trhákům. Tvůrci si raději hledí toho, aby se divák dobře seznámil s postavami, ve správnou chvíli rozesejí pár odkazů na klíčové predátorské ingredience, A pak už se jen vnadí na závěrečnou půlhodinku.
Nový Predátor vypadá jinak, než jeho předchůdci.
Abychom ale jen nechválili, dobře vím, že zejména konečné vyvrcholení snímku mnoha lidem nesedlo. Ano, dalo se vymyslet chytřeji. Když ale přihlédnu ke kvalitám relativně nedávného pokračování Predátor: Evoluce z 2018, především k jeho příšernému konci, lze při tomhle srovnání konec Kořisti s nadsázkou považovat za scénáristické veledílo. Pokud si chcete tenhle hrozný film připomenout, přikládám odkaz na mou tehdejší recenzi. A ještě dodám, že má Trachtenberg a jeho parta již vymyšlenou „dvojku“. Komančům se v ní má postavit více vesmírných lovců. Věřím tomu, že to klapne.
Predátor: Kořist
|
