Americký politicko-dramatický seriál House of Cards (tehdy to ještě nepřekládali) mi učaroval již po jeho premiéře před sedmi lety. Ďábelský ambiciózní žralok Frank Underwood v podání neméně ďábelského predátora Kevina Spaceyho tu názorně předváděl, že i politika a intriky kolem ní nemusí být jen nudná otrava. Teď, sedm let poté, tu máme Černého barona, který vyměnil americké hlavní město za francouzský Tobruk a Paříž. A mě to zase baví. Proto nesměl tenhle počin chybět v naší webové rubrice Strážce Streamu.
Finanční aféry, skandály, politikaření, ale i vznešená politika – nic z toho nechybí novému francouzskému seriálu Černý baron.
Varování před chválením
Než se pustím do bezuzdného chválení Černého barona, hned zkraje přiznám jeho slabá místa. Jde o seriál, který byl technicky vzato natočen před čtyřmi lety. Je ale čerstvě nadabovaný a v tuzemsku poprvé k dispozici na televizní stanici Skylink 7. Ta má i svou webovou platformu podobnou televizi operátora O2 TV. Abyste se tedy k epizodám dostali, musíte si ji za úplatu nainstalovat. Je tam nějakých prvních několik dní zdarma bez závazků, ale pro někoho to může být otrava. Samozřejmě se dá seriál později někde upirátit, což rozhodně nedoporučuji. Jen to není Netflix či HBO GO, které má v dnešní době doma skoro každý.
Černý baron
|
Tudy chodil, tady „krad“, sociální demokrat
Seriál má tři série a my měli přístup k prvním osmi epizodám, které patří do první. Děj se točí okolo klasické otázky: Kam až je ochoten zajít politik ve své touze po pomstě? Hlavní hrdina je starosta francouzského Dunkerku Philippe Rickwaert. Kromě toho, že je to velmi dobrý stratég, umí z pozice levičáka a socialisty také perfektně manipulovat s dělnickou třídou. Jeho kariéře ale začne házet klacky pod nohy nikdo menší, než prezidentský kandidát (a později také prezident) Francis Laugier. A jelikož si tihle dva navzájem pomáhali nahoru, jejich ledově klidné nepřátelství spustí sérii zajímavých intrik a konfliktů. A dojde i na nějakou tu sebevraždu, zpronevěru i sex na pracovišti. Tedy ne zrovna mezi těmihle dvěma chlapíky. No, vždyť to znáte.
Kam až je ochoten zajít politik ve své touze po pomstě?
Kudly do zad
Srovnání s Domem z karet se nabízí již ze samotného popisu děje. Seriál je však také velmi podobný netflixovské sérii Marseille. Tvůrci nám kousek po kousku představují příběh o amorálních a velmi schopných politicích, kteří si tu vráží politické kudly do zad, tu převlékají kabáty či hodí echo bulvárním novinářům. To vše dělají nejen s pověstným francouzským šarmem a grácií, ale také si tvůrci vypomáhají faktem, že se průměrný český divák ve francouzské politice příliš nevyzná. Každá machinace je proto možná, každá intrika ve stylu House of Cards či série Boss je chytrá a nečekaná. Seriál navíc působí daleko zemitěji a uvěřitelněji, než-li pohádka o tom, jak se Kevin Spacey vypracoval na prezidenta Spojených států. Nejde se tu totiž hned přes mrtvoly, z vysoké politiky děj pravidelně skáče do té nízké a důležitost nešablonovitých postav, kterých je tu plno, mnohdy předem neuhádnete. A to je rozhodně fajn. Teď už nezbývá, než přemýšlet nad tím, jak to bude dál v druhé sérii. A proč něco podobného nemůžou natočit Češi? Slováci to koneckonců už párkrát zkoušeli.
Vzpomínka na předchozího Strážce Streamu: Seriál #martyisdead dostane pokračováníSeriál #martyisdead byl velmi ambiciózní počin, jež může na českém písečku překonat právě jeho chystané pokračování poutané v minulém článku. V kontextu Černého barona a v souvislosti s ním zmiňovaného předchůdce Dům z karet si říkám, zda už Netflix definitivně neopouštějí ambice. Právě ty totiž v prvotních investicích do vlastního obsahu této platformy rozhodly o tom, že bude hodně sázet na kvalitu. Momentálně tu často vznikají i podprůměrná sci-fi či krimi béčka. Nemyslíte? |
