Problémem je, že energeticky náročné starší budovy se často nacházejí v regionech a městských čtvrtích, kde se obyvatelé řadí k nízkopříjmovým skupinám. Ale i tam, kde tento problém není, se nejedná o jednoduché rozhodování.
„Zatímco v rodinných domech je zateplení ryze vaším rozhodnutím a investicí, která ponese žádoucí energetické úspory, v bytových domech, vzhledem k počtu uživatelů, není podobná situace vždy jednoznačnou a jednomyslnou záležitostí,“ vysvětluje Pavel Svoboda, předseda Cechu pro zateplování budov ČR. Složitější rozhodování je navíc tam, kde se jedná o památkovou zónu či o jinak historicky cenný dům. Ale i tak existuje odhad, že vytápění obdobných objektů v celé EU „spolkne“ celou třetinu energie nutné na vytápění všech budov.
Ale i u starších stavebních památek existuje řešení, například pomocí tepelněizolačních desek. Pokud se samozřejmě nejedná o zámek Hluboká, hrad Karlštejn, případně Národní divadlo. Představa, že by tyto klenoty oblepili stavebníci polystyrenovými deskami, je absurdní. Dánský projekt, který by bylo možné později uplatňovat v rámci celé EU, zkoumá především vliv vnitřní izolace na případné vlhkosti a plísně, které mohou do pláště budovy pronikat přes nezateplené fasády.
Od loňského září platí nová pravidla programu. „Ta umožňují pokrýt až padesát procent výdajů, v případě bytových domů ve vlastnictví obcí, krajů a veřejných subjektů až 70 procent,“ doplňuje Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace.
Kolik ušetříte
|