Účtenky jdou zmenšit. Prodejci ušetří za papír

EET, které se od včerejška týká také obchodů, má mnoho nepřátel. Ale najdou se tací, kterým jde povinné vydávání účtenek na ruku. Například prodejcům papírových kotoučků do pokladen se v posledních měsících zvyšují tržby.

„Od prosince do března jsme prodali 305 tun papírových kotoučů, což je o ­třicet dva procent víc než za stejné období o rok dříve,“ říká Marián Fejgl, jednatel společnosti Atwill.

Dosud vydané účtenky 293 milionů účtenek se již do včerejška vydalo. Další vlna zavedení EET bude od 1. března 2018. To se zapojí třeba účetní, advokáti či lékaři. Pro řemeslníky či kadeřníky začne EET 1. června 2018.

Podle něj se najde i několik firem, které na paragon tisknou i něco navíc. „Někteří obchodníci na účtenky tisknou i­ nepovinné údaje, jako například reklamní sdělení, logo, soutěže, informace k­ věrnostnímu programu a ­podobně, a ­účtenku využívají jako nástroj ke komunikaci a ­záměrně ji prodlužují,“ všímá si Fejgl.

Úpravy účtenek možné jsou, ale některé údaje na nich jsou povinné. „Žádné nařízení o velikosti účtenky naštěstí EET nepřináší. Každý obchodník si tak rozměr určuje sám, přičemž musí počítat s prostorem pro předepsané náležitosti, jakou jsou FIK kód, BKP kód, název a adresa provozovny a podobně,“ říká Martin Dvořák, obchodní ředitel firmy Bizerba, dodavatele váhopokladen pro EET.

Jeden den s EET Tři miliony účtenek se denně v průměru vytisklo za prosinec 2016 a leden 2017. Tedy za první dva měsíce, kdy se do povinné elektronické evidence tržeb zapojily ubytovací a stravovací podniky.

Většina obchodníků chce za papír spíše ušetřit, a ­proto hledá, jak rozměry papírového paragonu zmenšit. Některé pokladny například nabízejí tisk takzvaných miniúčtenek. Ty jsou menší oproti běžným účtenkám až o polovinu. „Při výchozím nastavení měřila účtenka se čtyřmi položkami 17 centimetrů. Miniúčtenka se stejnými údaji má necelých devět centimetrů,“ jmenuje konkrétní příklad úspory Michal Wantulok z firmy Dotykačka.

„Na kotoučky v malých tiskárnách o návinu devět metrů tak lze jen díky odlišnému nastavení vytisknout 90 účtenek místo 53. Při průměru 30­účtenek denně by to znamenalo úsporu 120 korun měsíčně,“ dodává Wantulok. Ačkoliv existují možnosti, jak na účtenkách ušetřit, pro řadu podniků a ­obchodů je nová povinnost dalším výdajem. Náklady na ruličky papírů se různí. Záleží na spotřebě. Balíček takzvaných pokladních kotoučů stojí přes dva­tisíce korun a obsahuje 160 ­ruliček.

Místo tisku účtenky lze také zaslat zákazníkovi e-mail nebo SMS. To je ale v řadě podniků prakticky nemožné. Takové řešení by také znamenalo pro podnikatele další investice. Prodejci by si museli například koupit počítač.

O účtenky není zájem -Zájem o papírové kotoučky po startu EET výrazně stoupl. Zvýšená spotřeba znamená další výdaje pro restaurace či kavárny, lidé přitom o přebírání účtenek nemají zájem. - To by měla změnit takzvaná účtenková loterie. Paragony s kódem budou zájemci o ­slosování registrovat na speciální webové stránce. - Loterie s názvem Účtenkovka, kterou chce ministerstvo financí spustit od poloviny roku, ale může některým podnikatelům přidělat práci. Zákazníci mohou například chtít zvyšovat své šance tím, že jeden nákup budou platit po kusech, přehnaně řečeno třeba po jednom rohlíku. Takový postup by zdržoval nejen prodejce, ale i další zákazníky. - Chystanou účtenkovou loterií chce stát docílit poctivé placení daní. Mezi výherce ročně rozdělí 65 milionů korun. Hodnota prvních pěti výher bude v rozmezí od 100 tisíc do 1 ­milionu korun, lidé mohou vyhrát i auto. Ostatní výhry jsou rozděleny do nižších částek v řádech desetitisíců a stovek korun.