Úředníci začali v těchto dnech vyřizovat vůbec první žádost stejnopohlavního páru o adopci ve Zlínském kraji. Region je přitom silně věřící a počet registrovaných párů je čtvrtý nejnižší v zemi.
„Doba se ale posunula. Ani v našem kraji už lidé tolik neřeší, když někdo uzavírá registrované partnerství,“ konstatovala krajská náměstkyně pro sociální oblast Eliška Olšáková. „I ve Valašských Kloboukách jsme takovou svatbu měli a žádné pozdvižení to nevyvolalo. Bere se to jako fakt.“
Žadatelský pár teď čeká dokládání různých dokumentů, lékařských zpráv, potvrzení, výpis z katastru nemovitostí, informace o bydlení a podobně. Celý proces trvá zhruba rok a nebude se lišit od toho, který podle platné legislativy podstupují heterosexuální páry. Úřad zkoumá kromě jiného rodinnou, sociální a ekonomickou situaci páru.
Na nás oba volá táto. Pár gayů o předsudcích, péči i osvojení dítěte |
„Krajský úřad posuzuje například schopnost řádně pečovat o dítě, bezúhonnost, zdravotní stav, spolehlivost, motivaci k přijetí dítěte, stabilitu vztahu, sociální prostředí a další,“ upřesnila mluvčí Zlínského kraje Soňa Ličková. „Smyslem posuzování žádosti o náhradní rodičovství je zajistit, aby dítě, které už zažilo ztrátu nebo selhání péče, přišlo do rodiny, která mu dokáže dlouhodobě poskytnout bezpečí, stabilitu a porozumění.“
Ještě před několika lety se podle celoevropského průzkumu cítili gayové a lesby ve Zlínském kraji méně přijímaní svým okolím než v jiných částech republiky.
Ve Zlíně vznikl spolek Q prostor
Atmosféra ve společnosti se ale mění a LGBTQ komunita už se může opřít například o spolek Q prostor, který vznikl před třemi lety ve Zlíně. Je v něm zastoupená mladší i starší generace, spolek pořádá po celý rok různé akce, přednášky a setkání.
„Musím říct, že většinu času trávím v Brně, kde je situace pro nás přívětivější než tady. Je tam více barů a akcí, ale také organizací,“ prozradila Sára Vašičková, která je součástí Q prostoru.
Silná víra, menší města. Ve Zlínském kraji je málo registrovaných párů |
„Tady jsme jen my. Určitě se to v posledních letech zlepšuje, myslím, že člověk z LGBTQ komunity může o své orientaci otevřeně mluvit, osobně mám třeba velmi vstřícnou rodinu, ale samozřejmě znám i opačné případy, kdy to lidé raději tají.“
Partnerství uzavřelo přes 40 párů
Komunita se rozrůstá, přibývají aktivity i spolupráce se zlínskou univerzitou. „Setkáváme se i tak s extremistickým chováním, kdy nám lidé na netu třeba píší nenávistné komentáře nebo nám při akci strhnou vlajku a vyhodí ji do koše,“ poukázala. „Pořád je to tady ale lepší než vedle na Slovensku.“
Naše děti mají dva tatínky. Jak žijí Češi, kteří vybojovali adopci u soudu |
Oficiální informace o tom, kolik párů uzavřelo registrované partnerství, se nevedou. Ministerstvo vnitra tato data získává dotazováním matrik v jednotlivých městech. Z nich vyplývá, že do roku 2020, tedy za 14 let existence této možnosti, se ve Zlínském kraji zaregistrovalo 73 párů. Předloni jich bylo šest.
Loni už homosexuálové a lesby využili nového institutu partnerství, které pro ně přinesl nový zákon o partnerství pro stejnopohlavní páry. Podle ministerstva vnitra uzavřelo partnerství v kraji do konce loňského srpna 40 párů.
Zájem o osvojení stoupá
I když jde o čtvrtý nejnižší počet mezi kraji, zájem výrazně stoupl. „Ne, že bychom byli spokojení se zněním zákona, protože to opět neznamená manželství. Ale mělo by být jednodušší například osvojení dítěte partnera,“ naznačila Vašičková.
Zákon se snaží přiblížit institut partnerství klasickému manželství. Například tím, že na rozdíl od registrovaného partnerství už jde o rodinný stav, takže se zapisuje do občanského průkazu a v rodině vznikají vztahy jako je švagr, tchán, zeť a podobně. A také usnadňuje osvojení dětí.
Stále sice dovoluje adopci pouze jednomu z partnerů, ale druhý už může jednodušeji požádat o tzv. přiosvojení dítěte partnera.
Sedmnáct tisíc na dítě je málo. Zájem o práci pěstounů klesá, říká odbornice |
Během posledních pěti let si heterosexuální páry ve Zlínském kraji osvojily 48 dětí. Každý rok se na krajském úřadě sejde do deseti žádostí, loni jich bylo celkem sedm. Kraj ale vyřizuje i další formu náhradní rodinné péče, tedy pěstounství.
Na seznam k osvojení se dostalo 26 párů
Ze statistik je vidět, že zájem o pěstounství i osvojení v kraji stoupá. Zatímco v roce 2020 přijali úředníci 46 žádostí, předloni už jich bylo 54. Kraj musí páry nejdříve prověřit a posoudit jejich žádost a následně je teprve zařadí do evidence. V roce 2020 se na seznam dostalo 29 párů, loni 26.
Teprve z tohoto seznamu může kraj vybírat vhodné rodiče. „Předloni jsme pomohli zprostředkovat osvojení u devíti dětí do osmi rodin. Loni to bylo šest dětí do šesti rodin, navíc jedna rodina z našeho kraje si osvojila dítě z jiného kraje,“ popsala Ličková.
Co se týče pěstounské péče, přišlo do rodin 19 dětí v předminulém roce, v loňském 15.
