„Festivalem chceme nahlas promluvit o tom, že si držíme doma, na pultech v obchodech nebo ve výrobě víc věcí, než potřebujeme a zvládneme s úctou využít. A hlavně se vyrábí dál a dál a podle některých údajů se neprodá třeba ani 30 procent věcí z obchodů,“ říká pro Metro Kristýna Holubová, spoluzakladatelka Swap Prague s tím, že je potřeba tento kolotoč zastavit. Podle dostupných údajů se totiž udává, že jen textilu je tu pro dalších šest generací.
Hadry, ale i hračky a nářadí
Na Swap festival můžete odnést to, co nepotřebujete, a naopak si tam pořídit něco, co využijete. Podle Lucie Poubové, druhé ze zakladatelek neziskovky, je však důležité si před příchodem přečíst pravidla. Každý swap to má totiž jinak. „Veškeré info naleznete v mapě Mapotic. Swapuje se nejvíce oblečení, vždy říkáme – noste takové věci, co byste dali nejlepším přátelům – ale objevují se tam i pokojovky, nářadí, hračky, domácí či sportovní potřeby,“ dodává Poubová. Festival se kromě vyznačených míst v Praze koná i v dalších větších městech, jako je Liberec, Ostrava, Brno a další. Podle Holubové swapování pomáhá nejen ve skříni, ale také v hlavě. „Když se chystáte na swap, většinou doma něco vytřídíte, uleví se vám, připomenete si, kolik toho vlastně máte, a uvědomíte si, v jakém žijeme blahobytu. Víme, že pravidelným swapováním si nejen můžete přijít na pěkné věci, které nemusíte kupovat, ale naučíte se i nelpět na věcech,“ pokračuje pro Metro Holubová.
Tři kila, nebo tři miliony?
Při swapu taky funguje environmentální přínos. Kolik oxidu uhličitého se dá ušetřit tím, že věci dostanou druhý domov? Poubová má jasno. „Kdyby každý Pražan přinesl tři kilogramy toho, co má doma navíc, bylo by to přes tři miliony kilogramů věcí, které se mohou zase využít,“ uzavírá.
