Připravili jsme pro vás přehled nejdůležitějších novinek, které přinese reforma penzijního pojištění. Lidé do třiceti let by podle návrhu měli dostávat státní příspěvek ve výši čtyřiceti procent svého měsíčního vkladu, tedy dvojnásobek současné podpory. Při ukládání 1 700 korun by jim stát místo dnešních 340 korun přidal 680 korun měsíčně. U dětí se má zároveň snížit minimální vklad potřebný pro získání příspěvku z 500 na 100 korun.
Investice do akcií
Klienti si navíc budou moci do svých 36. narozenin jednorázově vybrat až třetinu vlastních úspor včetně jejich zhodnocení. Podmínkou bude nejméně deset let spoření. Použití peněz přitom nebude nijak omezené, posloužit tak mohou například na bydlení nebo studium.
Na důchod si spoříte možná zbytečně. Víte, co může spolknout až polovinu vašich úspor? |
Novým klientům mají penzijní společnosti přednostně nabízet takzvanou strategii životního cyklu. U lidí mladších padesáti let bude nejméně 75 procent úspor směřovat do dynamičtějších investic, například akcií. S blížícím se důchodem se budou peníze postupně přesouvat do bezpečnějších nástrojů. Klient však bude moci tuto strategii odmítnout a zvolit si jiné rozložení investic.
Změnit se mají také poplatky. U většiny fondů má zmizet odměna za dosažený výnos a roční poplatek za správu se sníží nejvýše na 0,5 procenta z objemu úspor. Dosavadní pravidla zůstanou zachována jen u alternativních fondů.
O milion korun více
Na konci roku 2036 mají skončit také staré transformované fondy, v nichž stále spoří přibližně 1,7 milionu lidí. Zbývající klienti budou následně převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření. Ministerstvo financí odhaduje, že díky nižším poplatkům a výnosnějšímu investování by mohl člověk za 35 let spoření získat přibližně o milion korun více než při současném nastavení. Jde však pouze o modelový odhad.
Nový zákon mění spoření na důchod: rizikové profese dostanou víc peněz |
Skutečný výsledek bude záviset na vývoji investic a vyšší částka není garantovaná. Návrh ještě musí schválit Poslanecká sněmovna a Senát a následně podepsat prezident. Jeho konečná podoba se proto může během projednávání změnit.
