Každý rok končí miliony tun oblečení na skládkách, podle odhadů se celosvětově vyprodukuje přes 90 milionů tun textilního odpadu ročně. Rychlá móda zlevnila oblečení natolik, že ho často bereme jako spotřební zboží na pár použití. Jenže zároveň roste i opačný trend, snaha zpomalit, nakupovat vědoměji a hledat udržitelnější cesty, jak s věcmi zacházet. Jednou z nich je i swapování. Výměna věcí, která se z okrajové aktivity postupně stává běžnou součástí městského života.
Naučíte se nelpět na věcech, říkají zakladatelky Swap Prague festivalu |
Už dávno nejde jen o eko bublinu, ale o praktický a často i ekonomicky výhodný způsob, jak obměnit šatník a zároveň neplýtvat. Právě u zrodu tohoto trendu u nás stojí i Kristýna Holubová, jedna ze zakladatelek projektu Swap Prague. Další ročník akce proběhne už příští týden, od 20. do 26. dubna, po celé republice. V rozhovoru pro Metro Holubová popisuje, jak se za poslední dekádu proměnilo vnímání swapů, kdo na ně chodí, proč dávají lidem smysl a kam by se mohl celý koncept třeba dál posouvat.
Jak se proměňuje význam swapování v dnešní době?
Když jsme před 10 lety swapování v ČR se spoluzakladatelkou Lucií Poubovou představovaly, chodili hlavně lidé z naší eko bubliny. Nyní přichází mnohem širší spektrum lidí, návštěvníci v největší rozmanitosti, kteří prostě nechtějí zbytečně plýtvat nebo se zajímají o věci z druhé ruky a o kvalitu. Swap se pro ně stává normální volbou, ne něčím alternativním, přišli na to, že swap se dlouhodobě vyplácí i finančně.
Móda rozkvétá. Jaru povládne silueta „column“, denim nebo tlumené barvy |
Co vás letos překvapuje a posouvá vpřed?
Nejkrásnější mi přijde, jak úžasné skupiny lidí potkáváme přes místa, která se zapojují. Vytváříme takovou celorepublikovou síť míst, kde nejsou lidé lhostejní k městskému ani přírodnímu prostředí, naopak jsou vřelí a velmi otevření.
Jaké momenty nebo situace ze swapů vám nejvíc ukazují, že to má smysl?
Drobné momenty, když si někdo na swapu něco najde a pronese „tohle je přesně ono“ nebo někdo něco donese a má radost z toho, že vidí, že si to někdo okamžitě vzal a rozzářily se mu oči. Nebo když si lidé mezi sebou začnou sdílet tipy, jak vyprat flek nebo kde si nechat opravit židli. A někdy se nám dokonce děje, že slyšíme, že někdo díky swapu začal o věcech přemýšlet jinak, a hned si pak můžeme říct: „Má to smysl.“
Co jsme ochotni přehlížet, abychom mohli dál nakupovat? Pražští studenti míří do Milana |
Jak lidé v současnosti přemýšlí o věcech, které vlastní? Mění se to nějak?
Vnímám, že si lidé víc uvědomují, kolik toho mají a že ne všechno potřebují nové a hned teď. Zároveň ale pořád žijeme v prostředí, kde je strašně jednoduché věci nakupovat a fakt v tristní kvalitě, že by to nemělo být vůbec možné... O to víc mi dává smysl vytvářet alternativy, které jsou reálně dostupné.
Kam by se mohl koncept swapování dál vyvíjet? Má nějaké vyhlídky?
Ve Swap Prague bychom si moc přáli, aby se swap stal úplně běžnou součástí života ve městech, ale i na vesnici a zároveň prostor, kde se lidi potkávají a sdílí a učí se od sebe navzájem. Nejen o oblečení, ale obecně o tom, jak žít udržitelněji.
V podpatcích můžete sedět i na lavičce u pískoviště, říká zakladatelka módní značky |
Jak konkrétně se bude letošní ročník lišit od toho prvního?
Letos víc vnímám, že se z organizátorů už stává takový stabilní okruh, který se vzájemně obohacuje, a my se ptáme, jak se daří a jen připomínáme nějaké věci, ale zároveň jsme objevili i nové místa a organizátory a moc se těšíme na výsledek.
Mapa swapovacích míst v úzkém centru Prahy. Více najdete na stránkách festivalu. Loni se vyswapovalo 21 tun věcí.
Duben ve znamení udržitelnosti
|
